Vypadalo to logicky. O objekt pět let nevyužívané stanice Hasičského záchranného sboru projevila jako jediná zájem sousední firma SAS stavby. V aukci akceptovala vyvolávací cenu 36 milionů korun a zdálo se, že nic nebrání jejímu projektu na využití tohoto prostoru v rámci její filozofie. Stalo se ale něco úplně jiného. Do hry vstoupilo vedení Znojma a jeho zastupitelé minulý týden těsnou většinou hlasů rozhodli, že Znojmo uplatní své předkupní právo, objekt za 36 milionů koupí a následně zde vybuduje úřad, kam přestěhuje část úředníků. A to navzdory tomu, že už dříve za stejným účelem Znojmo koupilo budovu České pošty na Horním náměstí a disponuje i tzv. Domečkem, který rovněž čeká na své další využití.
Koaliční zastupitelé nepřistoupili ani na návrh opozice, aby město rozhodování o koupi bývalé hasičské stanice odložilo a využilo získaný čas k uspořádání ankety mezi občany a také porovnání jednotlivých variant, kam úředníky z budovy Policie ČR a bývalého okresního úřadu případně přestěhovat.
Až úsměvně působil argument starostky Znojma Ivany Solařové o centralizaci Městského úřadu, neboť v plánovaném objektu na Pražské má sídlit opět jen někteří z úředníků a podstatná část zůstane na Obrokové. Oproti stávajícímu stavu tedy budou ještě dál od centrálního úřadu na Obrokové, než tomu bylo dosud.
O areál bývalé hasičské stanice mělo zájem i minulé vedení Znojma. Ovšem za jiných podmínek a pro jiné účely. „Tenkrát jsme ji chtěli bezplatně, nikoliv za 36 miliónů. Město má nyní už dostatek vlastních budov i vlastních nezastavěných pozemků. Část hasičárny měla sloužit jako skladovací prostory, ale ty jsme už koupili u nádraží,“ vypočítal bývalý starosta Znojma Jakub Malačka a odkázal na tabulku, kterou přetiskujeme níže.
Přestěhování úředníků na okraj Znojma podle dalšího opozičního zastupitele Jiřího Kacetla povede k dalšímu umrtvení života v centru Znojma. „Ti lidé z vesnic už nebudou mít důvod jít do centra, které se tak dále vylidní. Nechtěl bych, aby se střed Znojma stal jen turistickým skanzenem, jak to vidíme v Českém Krumlově nebo Kutné Hoře. Argumenty o parkování jsou zástupné. Ve dvoře pošty je možné vybudovat přibližně třicet parkovacích míst pro imobilní občany a ze dvou velkých parkovišť na náměstí Svobody je budova České pošty snadno dostupná pěšky. O městské autobusové dopravě, která má zastávku prakticky před ní nemluvě,“ uvedl Jiří Kacetl.
Město přitom nemělo jiný důvod bývalou hasičskou stanici kupovat. Zájemce o ni byl jediný, firma SAS stavby, která sídlí hned v sousedství, a tak nehrozilo, že by se v prostorách hasičárny mohl realizovat nějaký neznámý a třeba pro město nevhodný projekt. „Naše společnost několik let usilovala o sousední objekt dnes již bývalé hasičárny. Byli jsme jediným subjektem, který se účastnil elektronické aukce a přistoupili jsme tudíž na vyvolávací cenu, kterou jsme i tak považovali za horní hranici cenové únosnosti pro jakékoliv smysluplné využití v privátní sféře. Pokud by se nejednalo o objekt, se kterým tak těsně sousedíme, bylo by to pro nás zcela neekonomické a aukce bychom se nezúčastnili,“ uvedl Ivo Svoboda, obchodní ředitel společnosti SAS stavby.
Jejich záměr byl pro město snadno čitelný. „Naším záměrem bylo logicky propojení těchto dvou těsně přiléhajících areálů a využití z toho plynoucích synergií. Vzhledem ke stavu všech stávajících objektů jsme byli rozhodnuti pro jejich kompletní demolici a vybudování zcela nového obchodně-administrativního zázemí naší společnosti včetně dostatečně dimenzovaných podzemních garáží, které by odfiltrovaly negativní vliv dopravy na bezprostřední okolí. Především na jeho jižní straně, tedy směrem do vilové čtvrti, by nový areál plynule přecházel v rezidenční část, která by navazovala na stávající okolní zástavbu určenou pro bydlení,“ dodal Ivo Svoboda. Ten je v odhadech na nákladnost přestavby bývalé hasičské stanice ještě skeptičtější než radniční opozice, která ji odhaduje na 200 milionů. „Celkovou investici do tohoto projektu jsme jako zkušený realitní investor a stavební společnost s více než třicetiletou tradicí odhadovali v rozmezí 300 – 400 mil. Kč bez DPH,“ vypočítal Ivo Svoboda.
Jaký tedy mohl být skutečný důvod toho, že se město pustilo do této nákladné transakce, když má blíže centru objekty vhodnější k přestěhování úředníků? Mnohé napovědělo extempore radního Radka Kamana. Ten bez nějaké větší souvislosti, pro mnohé zcela nepochopitelně na jednání zastupitelstva nařkl znojemského podnikatele a developera Františka Molíka, že mu ukradl jakýsi projekt. František Molík, který jednání zastupitelstva sledoval, se dostavil a požadoval vysvětlení Kamanových slov, kterého se mu nedostalo. Mezi oběma muži pak došlo ke kontroverzi ještě po skončení zastupitelstva. Podle podnikatelů pohybujících se ve stavitelství mohla mít na nelogickou koupi Znojma vliv právě ješitnost radního Kamana, za kterým ve Znojmě na rozdíl třeba od společnosti SAS stavby, není žádný velký developerský projekt, a tak její záměr za městské peníze úmyslně překazil.
Ke koupi bývalé hasičské stanice přitom přesvědčil i ostatní zastupitele včetně svých spolustraníků z ANO, kteří měli v dřívějších dobách naprosto opačný názor. Například právě při koupi České pošty na Horním náměstí brojili proti budování nových prostor pro úředníky. „Je správné pořizovat další budovu pro úředníky v době, kdy nová vláda slibuje výrazné snižování úředníků cestou odbyrokratizování, ale i pomocí digitalizace veřejné správy? Myslíme si, že ne. Zastáváme názor, že město Znojmo nepotřebuje superúřad, potřebuje opravit silnice, investovat do smysluplného řešení parkování a obecně zlepšovat kvalitu života občanů všech generací,“ to jsou slova zástupců ANO stará zhruba dva roky. Co je vedlo k tak radikálnímu obratu o 180 stupňů? Racionální argumenty to evidentně nebyly, takže opravdu jen závist jednoho z nich? Tomu se dá těžko věřit, zvláště když to v první fázi bude stát Znojmáky desítky milionů na koupi a v další stovky milionů na rekonstrukci. Jiné vysvětlení se ale hledá těžko.
