(FOTO: Pomona Těšetice) Super levná jablka z Polska, mrazivé jaro, které „spálí“ květy či plůdky broskvoní a meruněk i hrozba nižších dotací do zemědělství. Kvůli těmto faktorům se pěstování ovoce v naší republice stává stále více ekonomicky náročnější a problematičtější. Mnoho ovocnářů proto rozlohy sadů snižuje, někteří dokonce končí. Takovou budoucnost si rozhodně nepředstavují sadaři na Znojemsku.
V Pomoně Těšetice sice omezují plochy ovocnářských výsadeb, ale vloni vysázeli čtyři hektary broskvoní a hektar švestek. „Budou to však jediné broskvoně, které nám zbydou a budou určeny pro zásobení našeho obchodu Rynek a okolních zákazníků. S výsadbou dalších sadů zatím váháme. Produkce v nejbližších letech, pokud nám bude přát počasí, by se měla pohybovat okolo 1 000 tun u jablek, 120 tun u meruněk, 30 tun u broskvoní a 20 tun u švestek. Višně prodáváme na výrobu kompotů a jejich sklizeň se pohybuje okolo 80 tun,“ přiblížil ředitel této ovocnářské společnosti Ivo Pokorný. Dodal, že také pěstují hrozny několika odrůd, které zpravidla dodávají menším výrobcům vína.
Meruňky jsou stále žádaným ovocem
Pro sadaře společnosti Ökofruit International Jaroslavice je nejpodstatnější vyrovnat se s klimatickými podmínkami, které řadu let negativně ovlivňují pěstování teplomilného ovoce v našem regionu. „Pro nás je důležité mít úrodu každý rok. Proto klučíme sady, které jsou na nevhodných polohách, kde nejsme schopni tohoto cíle dosáhnout. Nové sady zakládáme na vhodnějších lokalitách a z odrůd, které jsou mrazu odolné. Plochy sadů ale nesnižujeme. Na podzim se chystáme vysadit sad meruněk s novými odrůdami a třešní. Meruňky zůstávají naším hlavním druhem ovoce, a vidím je stále jako perspektivní. Nadále budeme pěstovat třešně slivoně a hrušně,“ popsal jednatel této firmy Martin Feranec.
Obdobně postupují sadaři ve Farmě U tří dubů ve Stošíkovicích. Pokud jim některé odrůdy nebo druhy třikrát až pět krát zmrznou v pěti letech, tak je nepěstují a vysazují odrůdy odolnější. „V současnosti máme většinu sadů v těch nejlepších polohách, takže tady prostor pro zlepšení je minimální. Pravidelně teplejší zimy a předjaří urychluje vegetaci, to znamená rašení a kvetení. Za posledních třicet let se posunulo kvetení meruněk a třešní zhruba o dva týdny, prognóza je, že za dalších patnáct let to bude minimálně další týden. Dříve nám ovoce zmrzlo v zimě, kdy bývaly mrazy -20 až -25°Celsia, nebo v čase ledových mužů v polovině května. V poslední době je to i v březnu, v dubnu a v květnu, kdy mráz bývá celkem pravidelně. V současnosti se proto zaměřujeme na výběr odrůd primárně podle jejich mrazuvzdornosti, a to jednak, že později kvetou, či jsou samosprašné, nebo jsou prostě geneticky odolnější,“ zdůrazňuje jednatel stošíkovické Farmy U Tří dubů Libor Kahoun. Podotýká, že dříve se odrůdy vybíraly především podle jejich atraktivity, chuti nebo velikosti, dnes je to jinak.
Jabloně nahrazují peckoviny
Řada tuzemských pěstitelů jablek dnes své sady likviduje, protože jsou prodělečné, a to díky tlaku levných jablek z Polska. „Buď s ovocnářstvím končí úplně, nebo sází jiné druhy ovoce, jako jsou například višně a slivoně. V naší ovocné školce proto měníme druhovou skladbu pěstovaných stromků,“ informoval Martin Feranec, který je také jednatelem firmy Ökoplant International ve Slupi.
