S trenérem třetiligových fotbalistů 1.SC Znojmo jsme již první část sezóny hodnotili, nyní jsme si vybrali k rozhovoru i někoho z hráčské kabiny čtrnáctého týmu MSFL. A je to fotbalista, který má ke Znojmu velký vztah, byť mu v minulosti přineslo i určitá zklamání. Útočník Petr Kirschner je odchovancem klubu, dokonce si za něj připsal i start v první lize. Do letošní sezóny zpočátku vedl tým s kapitánskou páskou. Proč mu nakonec nezůstala, jak viděl komplikovaný podzim, co se změnilo s příchodem nového trenéra? To vše jsme probrali v následující rozmluvě.
Petře, začnu takovou hádankou, která ale pro vás bude zřejmě velmi snadná. Co se vám vybaví, když zmíním datum 31. května 2014?
Vybaví se mi můj první a asi i poslední start v první lize. Pořád na to vzpomínám, šel jsem na hřiště na nějakých pětatřicet minut, bohužel za stavu 0:2 (prohra s Duklou Praha 0:2 – pozn. red.). Byl jsem mladý a byl jsem rád, že jsem dostal už v tak mladém věku šanci. Myslel jsem si, že mě to v kariéře posune, ale bohužel to dopadlo, jak to dopadlo.
Pro vás to byla celkově povedená sezóna, v osmnácti letech první start v první lize, oblékl jste dres ČR U18, střílelo vám to v Juniorské lize…
Pro mě to byla super sezóna, byl jsem v reprezentaci, hrál jsem za juniorku Znojma, myslím, že jsem byl i nejlepší střelec týmu. Jezdil jsem s áčkem na lavičku a v posledním utkání sezóny mi dal Leoš Kalvoda šanci. Bohužel jsme ale sestoupili, takže to byl takový hořký premiérový start v první lize.
Když se ohlédnete, jak zpětně hodnotíte těch uplynulých sedm let?
Samozřejmě nejsem spokojený, myslel jsem si, že mě první start v první lize odrazí výše. První sezónu po sestupu jsem hrál stabilně za juniorku a připsal si i dva starty ve druhé lize. V dalších sezónách jsem ale chodil po hostováních, myslel jsem, že dostanu šanci ve Znojmě, ale nepřišla. Trenér Kučera mi řekl, že si mě nechá jako druhého útočníka, to byla sezóna 2016/17, pak se něco stalo, což bych nechtěl rozebírat. V zimní přípravě dovedli Kubu Teplého a já se vrátil ještě společně s Romanem Nehybou na hostování do Vyškova. Tam nastal zlom, protože jsme postupně necítili důvěru trenéra, shodil nás, nebylo to takové jako ve Vyškově na podzim.
Když pak Znojmo sestoupilo do MSFL, nepřekvapilo vás, že se neozvalo s nabídkou?
Jak Znojmo sestoupilo do MSFL, tak jsem si myslel, že půjdu do přípravy. Nevím přesně, jestli se mi někdo ozval, myslím, že ne. Přišla nabídka z Rosic, nebylo o čem přemýšlet. Z divizních Tasovic jsem chtěl jít do vyšší soutěže a ozvaly se Rosice. Angažmá v Rosicích určitě nelituji.
Bylo tak pro vás satisfakcí, že jste před sezónou dostal ve Znojmě kapitánskou páskou?
Vrátil jsem se do Znojma rád, hraji za něj odmala, mám to tady rád. Když jsem se vrátil poprvé, ještě tu trénoval Milan Volf, který si mě stáhl zpátky z Rakouska z Retzu. Trenér Volf však poté skončil a skončil jsem i já, což nebylo moje rozhodnutí a mrzí mě to. Takže jsem vůbec nevěděl, kde budu hrát. Nastoupil jsem za dva kluby za půl roku, takže jsem nemohl nastoupit nikde jinde než v Retzu, nebo ve Znojmě. Pak přišel trenér Langer, kterému jsem řekl o své situaci a on mi řekl, že mi dá šanci v přípravě a pak se rozhodne, jestli si mě tu nechá. Co se týká kapitánské pásky, byli jsme tu já a Okli (Tomáš Okleštěk – pozn. red.) takoví nejzkušenější Znojmáci…
Jak to s kapitánskou páskou vůbec bylo? První zápasy jste vedl tým jako kapitán, pak to byl Tomáš Okleštěk. Co se přihodilo?
Trenér za mnou na soustředění přišel, že budu mít kapitánskou pásku buď já nebo Tomáš Prokeš. Nakonec řekl, že jsem Znojmák a dá ji mně. Ale proč jsem o ni přišel? Nevím úplně, co za tím stálo, ale trenér Langer už po čtyřech zápasech, které jsme prohráli, hledal pořád nějakou změnu a řekl, že změní i kapitána a dá pásku Oklimu. Nějak zvlášť jsem to neřešil.
Celý rozhovor najdete v tištěné podobě Znojemského týdne a na: https://www.alza.cz/media/znojemsky-tyden-znojemsky-tyden-49-2021-d6889615.htm
