Trenér divizních Tasovic Václav Dvořák si v zimní přípravě pochvaloval, jak se mu postupně vyprazdňuje početná marodka, a přál si mít v jarních bojích kompletní kádr. Po prvních kolech druhé části sezóny je jasné, že tohle přání se mu nesplní. Tasovice se opět perou s absencemi. „Tyhle věci s fotbalem přichází a musíme být na ně připraveni,“ nedělá si kouč alibi. Jeho svěřenci na jaře zatím posbírali z pěti zápasů pět bodů. Pro někoho se to může zdát málo, ale když se podíváte na úvodní rozlosování zápasů, průběh některých utkání a marodku, je tento údaj značně zkreslující. V Polné mohli Sokoli rozhodnout, brali bod, v Hodoníně sahali po výhře, prohráli brankou ze samotného závěru. Proti STARTU Brno šli ve druhé půli do vedení, ale nakonec z toho byla remíza, se silným Lanžhotem doma prohráli těsně 1:2. Jedinou jarní výhru si připsali Tasovičtí doma proti Bystřici v poměru 6:2.
Děsíte se, když se vám na telefonu objeví někdo z vašich svěřenců, že je zraněný?
Je to určitě mířené na počet zraněných hráčů. Ty hlášky nemám po telefonu, ale už při samotných zápasech nebo na tréninku. Takže pak jen čekám na zpětnou vazbu, až se kluci vrátí od doktora. Pokud je to svalové zranění, což nás trápí, tak ze zkušenosti vím, že to není otázka týdne.
Když jsme se spolu bavili v přípravném období na jaro, pochvaloval jste si, jak se marodka vyprazdňuje…
Ano, řekl jsem, že výrazně posílíme tím, že se nám hráči vrátí z marodky a budeme kompletní. A během přípravy tomu tak také částečně bylo. Měli jsme tam tedy i jeden odchod. V přípravě se zranil Honza Vacek, a nakonec se rozhodl odejít do Přímětic. Povedlo se nám jako náhradu dotáhnout Honzu Daniela. Jenže počínaje prvním jarním kolem, kde jsme byli v uvozovkách kompletní, začala zranění zase přicházet. Jsme rámcově bez tří, čtyř důležitých hráčů a musíme si zkrátka poradit bez nich. Klukům říkám, že na hřiště půjde vždy jedenáct hráčů a s fotbalem zkrátka zranění přichází. Sleduji, že i soupeřům se zranění nevyhýbají. Samozřejmě bych si představoval, že bychom jich měli méně a byli tím pádem daleko více konsolidovanější. Ale tyhle věci s fotbalem přichází a musíme být na ně připraveni.
Jak jste v kontextu zmíněných věcí spokojený s úvodem jara?
V úvodním utkání v Polné jsme jednoznačně prošustrovali první poločas, kdy jsme měli za stavu 1:0 pro nás přidat hned druhou, respektive třetí branku. Ta bohužel nepřišla a na konci zápasu jsme dostali hloupý gól…
Tasovice mají zkušený tým, nepředpokládám tedy, že si hráči mysleli, že to bude kanonáda jako na podzim (Tasovice doma zvítězily 6:0 – pozn. red.).
Myslím, že ne. I z hlediska přípravných utkání Polné bylo jasné, že tým doplnili. Posílili třeba o Štohanzla, což je zkušený hráč. Pak tam přišel Martin Cseh, který prošel Bohemkou. Už tohle naznačovalo, že se Polná nechce spokojit s tím, že jen tak dohraje jaro a sestoupí. A ten tým bude dělat body, což dokázal před týdnem. Říkal jsem si, jak je fotbal relativní, my prohrajeme v Hodoníně s lídrem tabulky gólem v 89. minutě, kdy si myslím, i po rozhovoru s Pavlem Švantnerem, že prohra byla krutá. Pak se druhý den dívám na druholigový zápas Zbrojovky na Žižkově, kde nastoupí ke konci utkání Ota Kohoutek a Jambor. Pak se podívám a oni jsou v sestavě zbrojovácké juniorky proti té samé Polné, kde jsme remizovali 1:1 a byli trochu nespokojeni s bodem. Nakonec tam remizovala i Zbrojovka 0:0. Na jaře nebude v divizi žádný tým, který by nesbíral body. Může bodovat každý s každým.
Vnímáte třeba i určitou nespokojenost domácího publika, když se nedaří? V zápase proti STARTU Brno nesršela z fanoušků úplná spokojenost, představovali si…
… že si představovali, že soupeře přehrajeme? Samozřejmě publikum vnímám. U fotbalu to tak je, že si každý řekne, zakřičí svůj názor. Já jsem realista, vím, na co tým má i v podobě toho, když jsou někteří hráči zranění. Vnímám také sílu soupeře. Pakliže jsem předtím vidět hrát START na jaře v Hodoníně a vidím jeho výsledky, tak mi bylo jasné, že to nebude jednoduché utkání. To se potvrdilo, byť jsme zápas nakonec mohli zvládnout za tři body. Divize je soubojová soutěž, i když jsou tam třeba týmy, jako je Lanžhot, který je technicky a herně dobře vybavený. Vidím, že mám soubojové mužstvo. Nechci říct, že by fotbal proti nám vyloženě bolel, ale je to vždy jiné, než kdyby nastoupil soupeř proti více hernímu protivníkovi. Sám za sebe říkám, vím, jakou mám skladbu hráčů, vím, že tam je řada bojovníků a na čem to máme postavené. Takhle to prostě je.
Ale mít kádr kompletní, určitě by se hrálo lehčeji, třeba takový Michal Garčic měl na podzim skvělou formu…
Garča bohužel stabilně nehraje od 24. února od zranění se Soběslaví. Každý hráč, který laboruje se svalovým zraněním a nedejbože se mu vrátí, ví, že to není jednoduché zranění. Viz třeba Tomáš Cihlář, který si udělal na podzim v Bystřici svalové zranění, pak to zkusil za čtrnáct dní s Lanžhotem a neodehrál pak dalších sedm zápasů. Nastoupil až v závěru podzimu. Musíme brát v potaz také fakt, že to není o tom, že hráč po uzdravení týden potrénuje a je hned vše v pohodě.
Je tedy trochu paradoxem, že se Michal Garčic vrátil po zranění, nastoupil na posledních pět minut proti Bystřici a hned dal gól…
To bylo ještě v době, kdy mi avizoval po prvním týdnu, asi po třech trénincích, že by mohl být dobrý. Zasáhl do závěru zápasu s Bystřicí, dal gól, byl nachystaný do dalšího utkání, ale bohužel si svalové zranění v 85. minutě obnovil.
S jakým výhledem tedy do nadcházejících zápasů?
Hlavně si nemůžeme myslet, když se podíváme na blok utkání Hodonín, START Brno, Lanžhot, Zbrojovka B, že překleneme v uvozovkách tyto silné soupeře a pak už to bude jednoduché. Zápasy se Ždírcem, Humpolcem, Žďárem, Starou Říší rozhodně jednoduché nebudou. Tyto týmy z Vysočiny jsou nepříjemné, důrazné. Máme samozřejmě respekt před každým soupeřem a pokoru před každým zápasem. A respekt a pokora rozhodně neznamená, že bychom měli z někoho strach. To jsme neměli ani z Hodonína, ani ze STARTU. Už jsem to jednou zmiňoval, v Hodoníně jsme odehráli velice dobré utkání, samozřejmě zase bojovné, prohrát jsme si však nezasloužili.
I jako mládežnický trenér 1. SC Znojmo máte samozřejmě dobrý přehled o nejstarších dorostencích. Máte už potenciálně někoho vyhlédnutého do Tasovic, nebo je na tyto úvahy ještě brzy?
Je to ještě brzy. Ale znám to portfolio hráčů, kteří by mohli do Tasovic přijít, dívám se možná i někam dále. Není to ale o tom, že už teď vím, že budu chtít toho nebo toho.
Vzhledem k tomu, co vás tuto sezónu ohledně zranění trápí, budete tomu přizpůsobovat i skladbu kádru pro příští sezónu? Budete jej rozšiřovat?
Myslím si, že kádr, který jsme v zimě rozšířili o kluky z B-týmu a dorostu, je dostačující. Trénovali jsme ve velmi dobrém počtu lidí. Aktuální stav se zraněními je výjimečný. Musím myslet i na to, že kluci věčně zranění nebudou a z marodky se vrátí. Jestli by pak přišli tři noví hráči, tak to uplatnění pro ně nebude. Dlouhodobě zraněný je Standa Kohoutek, jehož návrat očekáváme. Už je po operaci a začíná s tréninkem. Věřím tomu, že jeho zdravotní stav dovolí, že to bude další člen kádru. Věřím také, že poslední slovo neřekl Míra Paul, který by se během léta také mohl po dlouhém zranění, pokud bude mít chuť, zapojit.
