Genetika je jedním z nejbouřlivěji se rozvíjejících oborů dnešní doby. Její základní principy už v předminulém století formuloval muž, který působil na znojemském gymnáziu jako suplující profesor a v našem městě konal první pokusy. Ve středu jsme si připomněli 200 let od narození tohoto vizionáře, který předběhl svoji dobu a ne vždy našel u svých současníků pochopení.
Pocházel z chudých poměrů a těžce se protloukal léty studií, jeho situace se trochu zlepšila vstupem do mnišského řádu Augustiniánů, kde mladý Johann přijal jméno Gregor (Řehoř). Aby dále vylepšil svoji finanční situaci, přišel jako mladý adept učitelského povolání do Znojma vyučovat na gymnázium v roli tzv. suplenta.
Ve Znojmě se stal mladý nadšenec do přírodních věd oblíbeným a městská rada, v jejíž gesci byl učitelský sbor místního gymnasia (sídlilo na ulici Přemyslovců v budově dnešní Obchodní akademie), mu dokonce nabídla zvýšení platu a doporučila ho k řádným profesorským zkouškám do Vídně. Dle názoru tamějších kapacit a jejich přísných kritérií ale ještě nadějný pedagog nesplňoval podmínky, aby se mohl stát řádným profesorem na tak význačné vzdělávací instituci, za jakou bylo gymnázium v té době považováno. Všichni jeho hodnotitelé v něm ale spatřovali inteligentního a schopného muže, který jen neměl dostatek příležitostí nastudovat potřebné nemalé znalosti.
Zklamaný Mendel se pak už do Znojma ke svým studentům nevrátil. Později si doplnil vzdělání a v klidu kláštera na brněnském Starém Městě konal své nesčetné pokusy s křížením rostlin, na jejichž základě definoval zákony moderní genetiky, jehož jménem byly posléze nazvány. Do své smrti se ale uznání nedočkal, neboť přírodovědecké kapacity té doby dostatečně nerozuměly tomu, o čem vlastně Mendel hovoří.
Teprve počátek 20. století přinesl změnu v chápání jeho prací a Mendelovi se dostalo celosvětového uznání. Jako vůbec prvnímu vědci Rakousko-Uherska mu byl na Starém Brně (dnešním Mendelově náměstí) postav pomník a byl všeobecně označen za otce moderní genetiky, která přinesla významný pokrok do mnoha oblastí lidského bádání. Dnes je v kursu například genová léčba, která si dokáže poradit s řadou nemocí. I to je možné jen díky základům, které kdysi položil jeden znojemský suplující profesor.
O životě Johanna Gregora Mendela se můžete více dozvědět v našem seriálu znojemských autorů Lubomíra Černoška a Karla Jakla, který najdete od pondělí v tištěné podobě Znojemského týdne.
