Říká se, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš, ale ve třetiligovém fotbalovém Znojmu se nebezpečně začíná opakovat situace z loňského léta, kdy se do poslední chvíle nevědělo, zda Jihomoravané nastoupí do soutěže. I my můžeme nyní spekulovat. Majitel klubu s řídícími pracovníky klubu nekomunikuje, ti jsou tak ve slepé uličce a v podstatě nám nemohou poskytnout žádné relevantní informace, protože jimi nedisponují. Zamířili jsme tak přímo do kabiny. Vojtěch Koukal byl jako odchovanec klubu na podzim jedním ze dvou českých hráčů v kádru a narozdíl od brankáře Jakuba Ryšavého, dostal na hřišti i plnohodnotnou šanci. Zeptali jsme se tedy, jak celou situaci vnímá on a jaké má informace. A zprávy to nejsou pozitivní. I vzhledem k nejistotě, která ve Znojmě panuje, zde nehodlá devatenáctiletý fotbalista dál působit. Výhodu má Koukal v tom, že jeho kmenovým klubem je stále mládež 1. SC Znojmo, nehrozí tak žádné obstrukce případného přestupu jinam.
Všechny týmy už odstartovaly zimní přípravu, Znojmo ale stále neví, kdy nebo zda vůbec začne. Jaké máte informace vy?
Informoval jsem se u pana Hübnera (sekretář klubu – pozn. redakce) a ten mi sdělil, že psal majiteli, který mu ale neodpovídá. Tak jsem potom zkusil napsat i synovi majitele (Bakr Abdellaoui – pozn. redakce), který je zároveň i hráčem Znojma. Ten si tu zprávu ale nezobrazil. Tak jsem ještě zkusil přímo trenéra (Jorge Casquilha – poz. red.), který mi napsal, že by chtěl začít 1. února, ale že to ještě není jisté.
Jak tedy s touto situací naložíte, budete čekat na 1. února, jestli se eventuálně příprava rozjede nebo máte jiný plán?
Čekat už nebudu. Měl jsem příležitost jít do Startu Brno, kde o mě měli zájem. Skrz školu a letošní maturitu bych to ale nestíhal. Trénují odpoledne a domů bych dojížděl až v devět večer a neměl bych se čas učit. Takže jsem teď na půl roku zvolil divizní Tasovice.
Vy jste velkou nejistotu zažil i v létě, kdy Znojmo vstoupilo do soutěže prakticky za pět minut dvanáct. Jak vnímáte v globálu stav, který v klubu panuje?
Divné už bylo, že po posledním podzimním utkání se Zbrojovkou Brno B nám nikdo nic neřekl, ani majitel s námi nemluvil. Ještě v ten den polovina hráčů odjela, druhá polovina den nato. Ani do společné skupiny za celou dobu nikdo nic nenapsal. Je to zvláštní, komunikace s vedením je opravdu špatná, a i kvůli tomu, už nemám zájem ve Znojmě působit.
Podzim byl pro Znojmo hodně hektický. Můžete popsat, jaká v kabině panovala atmosféra?
Ze začátku to nebylo nic moc, jelikož jsme prohrávali. Ale pak se nám začalo dařit a musím říct, že v kabině to bylo v pohodě. Normálně jsme si povídali. Rozhodně se nedá říct, že by atmosféra byla špatná.
Jak hodnotíte půlrok ze svého pohledu? Nasbíral jste celkem solidní počet minut…
Mám zhruba přes sedm set minut, takže z tohoto pohledu to hodnotím kladně. I tréninky měly kvalitu. Toho, že jsem ve Znojmě na podzim byl, nelituju.
Vedli vás na podzim dva trenéři, jaký to byl rozdíl?
V podstatě tři…
Vidíte ještě José Moreira, který ale vydržel ve Znojmě jen krátce, ale zpět k otázce…
Rui Amorim byl ke všem víc přátelský, po něm přišel zmíněný José Moreira, který tu byl ale jeden, dva dny a odkoučoval jediné utkání, dostal lukrativnější nabídku. Ten mi přišel ze všech tří nejvíce profesionální. A když vezmu aktuálního kouče Jorge Casquilhu, tak bude mít určitě své kvality, když nás dostal z posledního místa výše. Takže to byla určitě dobrá volba.
Co komunikace v kabině. Byli zde krom brankáře Jakuba Ryšavého samí cizinci…
Když tam byl ještě Kuba, tak to bylo v pohodě, alespoň jsem se s někým mohl bavit česky. Jak odešel, tak to bylo horší, ale když bylo potřeba, tak jsem se anglicky domluvil. Normálně se ale mezi sebou ostatní bavili většinou portugalsky, takže jsem jim vůbec nic nerozuměl.
Sedl jste si s některým zahraničním hráčem více?
Se Silvanem, který je teď v Příbrami, dával dokonce v přípravném utkání i gól. Pak ještě se španělským gólmanem Luisem Ibanezem, ten byl v pohodě a musím zmínit i Brazilce Rafaela Piazziho, stejně starého hráče jako já, takže jsme si rozuměli. Ale ten tam byl jen na posledních pět zápasů. Nejvíce jsem se ale bavil a rozuměl si se Silvanem.
Bral jste to trochu jako přípravu na maturitu z angličtiny?
Můžu říct, že mi to pomohlo. Více jsem se rozpovídal a nebál se mluvit. I ve škole to teď pociťuju.
Na jaře budou tedy vaším působištěm Tasovice, kde budete v podstatě jako doma, setkáte se tu totiž se spoustou bývalých spoluhráčů z dorostu…
S Tasovicemi jsem trénoval už na začátku sezóny, protože jsem nevěděl, jak to dopadne se Znojmem. A jak je zmíněno, s většinou hráčů jsem hrál ve znojemské mládeži.
Půl rok v Tasovicích a pak tedy případně Start, pokud bude mít stále zájem?
Když to ještě půjde, rád bych tu nabídku Startu využil.
Bavili jste se Startem i o této variantě?
Párkrát jsem si volal s panem Prokešem (sportovní ředitel Startu Brno – pozn. red.) a vysvětlil mu situaci, že tento rok maturuji a nezvládl bych to skloubit. Ale, že pokud bude zájem trvat i v létě, rád bych došel.
Počítám, že máte reference od Pavla Bartůňka (bývalý spoluhráč z mládeže 1. SC Znojmo a nyní hráč Startu – pozn. red.)?
Mám, kabina je tam v pohodě i Martin Březina (taktéž odchovanec 1. SC Znojmo – pozn. red.) se teď vrátil do Startu z hostování v Hodoníně. Takže bych nešel do neznámého prostředí. A jak jsem zmiňoval, pokud bude v létě zájem, zkusil bych to.
