Cestu za přesvědčivým sobotním vítězstvím znojemských Orlů nad Kroměříží nastartoval obránce Martin Klička, když poslal v 5. minutě svůj tým do vedení. Pro vytáhlého obránce to byla zároveň první trefa v dresu Znojma. Nejen o tom jsme si s jednadvacetiletým bekem, který má ve svém mladém věku zkušenosti s hokejem ve Švédsku a zámoří, povídali.
Martine, Kroměříž přijela do Znojma se čtyřmi vyhranými zápasy v řadě, asi si o to víc věřila.
Ukázali jsme kvalitu. Kroměříž ale nebyla jednoduchým soupeřem. Bylo však vidět, že nám to klapalo v zakončení a šance, do kterých jsme se dostali, jsme byli schopni proměnit. Hodně na tom pracujeme, takže jsem rád, že se to povedlo.
Byla vůbec v utkání nějaká pasáž, kdy jste se dostali do úzkých?
Takové pasáže tam byly, protože Kroměříž má velmi nepříjemné napadání, těžko se proti ní přecházelo přes střední pásmo. Takže za to dávám soupeři určitě kredit. Ale zvládli jsme to a byli jsme lepším týmem.
První gól za Znojmo, už jste ho nějak vyhlížel?
Nevím, jestli bych přímo řekl, že jsem ho vyhlížel, ale asi bych lhal, kdybych řekl, že ne. Jsem za něj rád, určitě mi to přidá na sebedůvěře. Nejvíce mě ale těší, že tento gól pomohl týmu. Myslím si, že až na pár výjimek jsme pak v zápase výrazně nepolevili.
Ideálněji jste asi gólovou přihrávku od Romana Otavy dostat nemohl?
Roman mě našel výtečně. A i to, co předvedl můj kolega z obrany Matěj Vovsík, když mu to přihrával za sebe. Potom se tam vytvořila taková dálnice a já už jsem to měl do odkryté brány, takže velká pochvala oběma.
Znojmo už má za sebou v nové sezóně několik zápasů, tak jak to dle vás jde?
Myslím, že to v týmu klape jak hokejově, tak lidsky. Ve hře samozřejmě máme ještě nějaké rezervy, na kterých ovšem neustále pracujeme. Co se týká kabiny, tak jsme skvělá parta a nemůžu si to vynachválit.
Myslím, že vás může těšit i to, jak vám to klape v obraně…
Velká část toho jde také za našimi gólmany. I když se něco pokazí, tak víme, že se máme za sebou na koho spolehnout.
Byly zápasy s Porubou a Jestřáby z Prostějova pro znojemskou defenzivu i takovou největší zatěžkávací zkouškou?
Proti Prostějovu a Porubě to byla v tomto ohledu hodně náročná zkouška. Oba týmy jsou extrémně kvalitní a tyto dva duely nám toho daly opravdu hodně, třeba i to, že jsme nyní v obranném pásmu ještě více sehraní a jistější.
Vy už jste poměrně zdatný světoběžník. Máte zkušenosti s hokejem ve Švédsku, v zámoří. Nestýská se vám po světě?
Po světě se mi nestýská. Spíše se mi každým rokem, co jsem byl v zahraničí, víc a víc stýskalo po domově. Když jsem šel poprvé do zahraničí, tak jsem neměl nějaký úmysl vracet se zpátky, protože jsem věděl, že hokej ve Švédsku je opravdu kvalitní, což platilo později i o Americe. Ale každým rokem mě to postupně víc táhlo domů, protože Česko je místo, kde chci žít. Navíc jsem pak dostal příležitost od Orlů, takže to pro mě nebylo žádné těžké rozhodování.
Na zkušenou do ciziny jste odešel v poměrně brzkém věku. Může vás vlastně ještě něco překvapit?
Byla to velká zkouška, hlavně co se týče osobnostní stránky. Nevím, jestli bych řekl, že už mě nemůže nic překvapit, ale určitě jsem toho dost zažil.
Zmiňoval jste osobnostní stránku, můžete to rozvést?
Konkrétně třeba žití sám na bytě, respektive s pár spoluhráči stejného věku. Užil jsem si to, byla i sranda, v některých momentech to však bylo náročné. Když někomu v patnácti řeknete: ‚Postarej se o sebe,‘ co se týká jídla a všech povinností, tak to není lehké. Ale vypořádal jsem se s tím a neměnil bych, zkušenost to byla výborná.
Zažil jste kabinu ve Švédsku, v zámoří, tady v Česku. Jsou tam nějaká specifika?
Tak konkrétně hodně specifická je švédská kabina. Říká se, že Seveřané jsou v uvozovkách trochu studení. Takže nechci říct, že bylo těžší se začlenit, ale moc si lidi nepouštějí k tělu. Chvíli jim trvá, než vás vezmou mezi sebe. Mohlo to trvat tak měsíc, měsíc a půl a pak už to bylo super. Určitě jsem si tam na kabinu nemohl stěžovat.
Česká kabina ale asi vede?
Česká kabina bude vždycky top. (s úsměvem)
Zdeněk Plánka
