(Foto: K. Jakl) K výměně stráží ve znojemském Okrašlovacím spolku došlo letos v lednu. Staronovým předsedou se stal Lubomír Černošek, který byl v čele při jeho obnově v roce 1992. Spolek vznikl v roce 1878 jako uskupení občanů usilujících o zkrášlení města a pracoval až do roku 1938. Důležitou součástí jeho programu je ochrana památek, historicky cenných budov a staveb i přírody, stejně tak rozvoj místní kultury, šetrného cestovního ruchu a rozšiřování zeleně. Členové spolku se také podílí na nezávislé veřejné kontrole činnosti orgánů a institucí veřejné správy, firem a podnikatelů, ale o tom všem je rozhovor.
Nemáte z šéfování obavy, podle úsloví známého už od starověku, že „nevstoupíš dvakrát do stejné řeky“?
Náš dlouholetý předseda Ota Bouda funkci předsedy spolku vykonával nepřetržitě plných jedenáct let, od roku 2011, a byl už z toho přece jen trochu unavený. Protože jsem předsedu spolku dělal před tím třikrát, chtěl jsem mu pomoci a dobrovolně jsem se rozhodl, že to ještě zkusím. K tomu ovšem potřebuji mladé spolupracovníky, těmi se nově stali místopředsedové – Martin Šachl a Zbyněk Šturz, narození o hodně dříve než já. Vstupuji tedy do této spolkové řeky už počtvrté.
Že šlo o změnu vskutku revoluční, potvrzuje i volba těchto dvou mladých mužů …
Jak jsem to už nakousl v předchozí odpovědi. Vše jsme dopředu předjednali, nešlo tedy o žádný „palácový převrat“.
Jaké aktivity chystáte v letošním roce a co v budoucnosti?
Naše spolková činnost je dána ročním plánem práce, který každoročně schvalujeme na valné hromadě. Co se týká dlouhodobého výhledu, vypracovali jsme „Program Okrašlovacího spolku“, který podle potřeby aktualizujeme. Letos chceme začít s úpravami bývalého vojenského hřbitova nedaleko Jubilejního parku. Budeme také pokračovat v údržbě a v opravách laviček v Gránicích, kterých jsme sem umístili zhruba padesát. Letos nás čeká pořádání jubilejního 10. ročníku promenádního koncertu v Horním parku a také bychom rádi instalovali další informační panely v zajímavých lokalitách Znojma. Důležitou součástí naší činnosti je ochrana stávající městské zeleně. Například bráníme nadbytečnému kácení stromů a snažíme se i vhodně usměrňovat náhradní výsadbu nové zeleně. Podrobnosti jsou na našem webu www.okraspol.cz.
Budete pokračovat v publikační činnosti spolku, která je poměrně rozsáhlá?
Tím, že píšeme do regionálních periodik a vydáváme knihy či brožury, oživujeme ztrácející se a někdy úplně ztracenou paměť znojemského regionu. Ve spolku máme několik „psavců“, kteří pravidelně píší odborné historické a vlastivědné články do Sborníku Státního okresního archivu Znojmo, který vychází od roku 1986. Naši členové někdy naplní až dvě třetiny Sborníku.
Před šestnácti lety založil náš člen Ing. Karel Fiala vydavatelskou edici „Opera Znoymensia – Díla znojemská“, jejímž cílem je vydávat starší i novější díla z historie našeho města a regionu. První knihou bylo „Dvacet obrázků z Kraví hory“, soubor povídek Antona Vrbky, prvorepublikového kustoda znojemského muzea. Zatím poslední je „Znojemská nemocnice na Vídeňce“ od znojemského historika a našeho člena PhDr. Jiřího Kacetla. Výhledově chystáme třeba „Osobnosti Znojemska“, kterou zatím ještě sepisuji spolu s dalším naším členem Karlem Jaklem. Máme také v plánu vydat soubor článků MUDr. Karla Fily „Trochu znojemské historie“ – o církevních stavbách ve Znojmě. Věříme, že to veřejnost opět osloví.
Nemrzí Vás někdy, že město Znojmo nebere v úvahu vaše často kritické, ale věcné připomínky týkající se třeba výstavby megalomanských městských lázní v Louce, ne příliš vhodně umístěného parkovacího domu na náměstí Svobody či artefaktu telefonní budky na náměstí Republiky?
Ne, a uvedu hned příklad proč. V devadesátých letech jsme byli velkými příznivci odstěhování pivovaru z lokality hradu. Ubíhaly roky, a nyní jsme rádi, že dosluhující budovy se oblékají do nového kabátu, někdy i s novým využitím, kdy zde vznikla třeba Enotéka, která se stala chloubou města.
Kryté městské lázně v Louce bych nenazval megalomanské. U této stavby máme jen výhrady k poměrně velkému zadlužení města. Původní cenu pravděpodobně nebude možno při dnešní inflaci dodržet. Zbude pak na další potřebné investice? Vyjadřovali jsme se i ke stavbě sezonní plovárny v Louce, kdy nám vadilo, že venkovní bazén vzniká na ploše, která historicky patří k Louckému klášteru, to znamená v bývalé dolní zahradě kláštera (později vojenském a jezdeckém cvičišti). Pravdou ovšem je, že veřejnost si koupaliště oblíbila.
K záměru stavby parkovacího domu uvedu jen to, že názor našich členů není jednotný, jde hlavně o výběr vhodného místa. Stejné je to i s plastikou „Haló“ Maxima Velčovského na náměstí Republiky přímo u vchodu do městské památkové rezervace. Osobně se mi různá díla Maxima Velčovského líbí. Byl jsem i při odhalování jeho znojemské „telefonní budky“ a zdálo se mi, že je Velčovský trochu zklamán, že nelétala vajíčka, což ostatně ve svém proslovu uvedl. Určitě by to pak mělo větší publicitu. Vyčítáme této skrumáži telefonních budek hlavně výběr místa, měla být jinde. Na druhou stranu chápu, proč stojí zrovna u vchodu do galerie GaP. Živé až divoké diskuse na facebooku bohužel došly k mylnému názoru, že Okrašlovací spolek je proti modernímu umění. Opak je pravdou, ale jak jsem již uvedl, každá plastika však potřebuje správné místo.
Celý rozhovor najdete v tištěné podobě Znojemského týdne a v elektronické podobě.
