(Foto: Radomír Němec) Kdo ví, jak se do podzemí ve Znojmě dostala vzácná kapradina, kterou lidé pěstují doma v květináči. Je to netík, Venušin vlas. Od té doby uplynulo téměř šest let a během nich se tato drobná rostlinka pod zemí rozšířila v okruhu více než pět desítek metrů. Kapradinu objevili průvodci této městské památky, a nedávno si všimli i mechů. Na oba tyto unikátní nálezy se v minirozhovoru ptáme botanika Jihomoravského muzea ve Znojmě Radomíra Němce.
Jak je možné, že kapradině Venušin vlas se podařilo v podzemí tak rozrůst?
Běžně v přírodě střední Evropy ji nenajdeme, protože by zmrzla, ale v podzemí má pro to vhodné podmínky. Je tam celoročně teplota nad nulou, dostatek vody, trochu živin a tolik potřebné světlo pro fotosyntézu jí dodá reflektor, který prostor osvětluje.
Podle toho, jak ji popisujete, půjde asi o teplomilnou rostlinu…
Netík je druh s obdivuhodně velkým areálem rozšíření, najdeme ho převážně v tropech a subtropických oblastech. Vyskytuje se v jižní a jihozápadní Evropě, na Kanárských ostrovech nebo v tropické Africe. Překonal i oceán, je v Americe, v Asii a dokonce na opačné straně planety, v Austrálii. Rozmnožuje se drobnými sporami, které se i při závanu či proudění vzduchu rozlétnou na velkou vzdálenost.
Na jak velkou plochu a kde se rozšířil?
Venušin vlas najdeme přímo v prohlídkové trase, takže návštěvníci jej někde uvidí i v desítkách trsů v podzemí historického centra Znojma, třeba přímo pod radniční věží na Obrokové ulici.
Nedávno byly v podzemí nalezeny také mechy. Můžete je přiblížit?
Jde o vzpřímený, nevětvený prutníček hruškovitý (Leptobryum pyriforme) a tím druhým je plazivý, větvený mech s pěkným českým jménem baňatka aksamitová (Brachythecium velutinum). Oba mechy často tvoří společnost netíku jako pod již zmíněnou Obrokovou ulicí. Právě tam budou na tuto malou „botanickou zahradu“ upozorňovat průvodci.
Jaké tam mají podmínky pro svůj růst a vývoj?
Mechy najdeme v okolí reflektorů osvětlujících stěny a prostory prohlídkových tras. Rostou v místech, kde dosahuje kužel světla. Potřebná voda je kondenzátem vzdušné vlhkosti a místy je to i voda, která se do podzemí dostává z povrchu. Živin moc nepotřebují, dostačuje jim žula, na které je město Znojmo postaveno.
Mechy vypadají často na první pohled skoro stejně. Bylo těžké je určit?
Jejich vzorky jsem zaslal kolegyni specialistce Svatavě Kubešové do Moravského zemského muzea v Brně, která se flórou ve světle reflektorů zabývá. Přesně je určila právě ona.
