Sýry, které příjemně voní po kozách

„Přes koleno“ se přehoupla láska k půdě, k chovu dobytka v rodině Palánových z Jezeřan-Maršovic. Zatímco paní Marie jako dítě jen s odporem pomáhala svým rodičům v hospodářství, její syn Tomáš se po maturitě rozhodl jinak. Pořídil si kozu, zanedlouho další, později koně. „Byla jsem v šoku, ale zvířata u nás zůstala. Dnes máme kolem 200 koz a vyrábíme kozí pařené, čerstvé a zrající sýry, které získaly čtyřikrát krajské ocenění Regionální potravina a nedávno Spokojený zákazník,“ vypráví Marie Palánová, která v sýrárně zastupuje svoji snachu Markétu na mateřské dovolené.


Kozy nejprve chovali v prázdném kravíně v Moravském Krumlově, pak je přestěhovali do volného družstevního areálu na okraji Maršovic. „Syn Tomáš společně s mojí dcerou Lucií plánovali kozí farmu a sýrárnu. Před sedmi lety syn v obci koupil a na sýrárnu přestavěl malý domek, který byl v dezolátním stavu. S jeho rekonstrukcí mu velmi pomohl můj manžel. Tomáš se o farmu stará sám s pomocí techniky, a s nadšením mu pomáhá i jeho devítiletý syn Šimon,“ popsala sýrařka. Se smutkem v duši podotýká, že její dcera se vzniku kozí farmy, ani sýrárny nedožila. Zemřela na leukémii ve třiadvaceti letech jako studentka vysoké zemědělské školy.

 

Lahůdky na jaké si jen vzpomenete

Sýrárna neustále rozšiřuje sortiment. Letošní novinkou je kozí pařený sýr, který uzením získal velmi jemnou chuť. V nabídce má i oceněný zrající sýr Cabra al vino máčený v červeném víně Frankovka podle starého španělského receptu. „Většina zákazníků sáhne po neochucených sýrech, i když je děláme s chilli, s dýňovým semínkem, se smaženou cibulkou. Ne každému kozí sýry voní, ale ty naše skutečně nejsou cítit. Možná je to tím, že pokud to jde, máme kozy venku“, přibližuje paní Marie. Snaží se, aby cena sýrů byla přijatelná, i když za vším je ruční práce. Hotové sýry dodává do maloobchodní sítě, a to i na Znojemsku.

 

Dřina i více než tisícovka kilometrů

Paní Marie kozy také dojí. S optimismem jí vlastním říká, že její dcera i tatínek se tím musí v nebi úžasně bavit, když jako mladá měla odpor ke všemu, co souviselo s chovem domácích zvířat. Výrobu sýra popisuje takto: „Nadojené kozí mléko nejprve šetrně zpasterizuji, zchladím na 35°C, přidám mlékárenské kultury a čekám, až se pomnoží. Pak přidám sýřidlo a když má mléko konzistenci pudinku, rozkrájím je. Sýřeninu pomalu zahřívám, až se vytvoří sýrové těsto, které naplním do forem a lisuji. V sýrárně mi velmi rád pomáhá mladší, pětiletý vnuk Štěpán.“ Vzdálenost mezi domem kde bydlí a provozovnou je asi pět set metrů, kterou sýrařka překonává na kole. Za rok tak po vesnici najezdí přes tisíc dvě stě kilometrů. Sýrárna v Jezeřanech-Maršovicích připravuje sýry i z kravského mléka. Z něj nyní zhotovuje i oblíbené nitěné sýry.

REKLAMA