Zrušení změny územního plánu číslo tři městyse Štítary se u soudu neúspěšně domáhala Zemědělská společnost Petřín, která je součástí komplexu Rhea Holding. Se zamítavým stanoviskem se nespokojila, a nedávno podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Farmáři chtějí na místě bývalých stájí, asi 650 metrů od městyse postavit dvě budovy pro velkochov 10 000 prasat na výkrm. Jihomoravský kraj jim povolil zkušebně chov 5 000 vepřů na dobu dvou let, poté bude provoz vyhodnocen. Proti tomu protestují nejen obyvatelé Štítar a okolních obcí, ale i majitelé penzionů, kempu a chat u nedaleké Vranovské přehrady, která je významným celostátním rekreačním centrem. Obávají se emisí amoniaku, zápachu, nadměrného hluku a prachu kvůli nárůstu dopravy i ohrožení spodních a povrchových vod sloučeninami dusíku.
Štítarští zastupitelé proto vloni v prosinci odsouhlasili změnu číslo tři územního plánu, v němž bývalý zemědělský areál za městysem vymezili jako území nepřípustné pro velkochov, což je chov více než 2 000 prasat nebo více než 40 000 kusů drůbeže či 750 prasnic a používá klecovou technologii. Proti tomu se u soudu bránila Zemědělská společnost Petřín, která má velkochov 10 000 kusů prasat ve Štítarech provozovat. Krajský soud v Brně žalobu zamítl jako neodůvodněnou, přestože farmáři zamítavý rozsudek považují za nezákonný a diskriminační. Označili jej dokonce za libovůli projevenou jen v místním referendu a v anketě občanů. Podle nich jde o likvidaci jejich podnikatelského záměru „Chov prasat Štítary“. Oponují, že výstavbu dvou velkokapacitních vepřínů začali připravovat v souladu s původním územním plánem, ten počet chovaných zvířat neomezoval. Investovali statisíce korun na znalecké posudky, na vypracování dokumentace i na výkup pozemků. Velkokapacitní vepřín přispěje k soběstačnosti zásobování obyvatel naší republiky. Připomínají, že v zemědělském areálu se dříve chovalo mnohem více prasat, dojnic, mladého dobytka i selat. Podle nich je chov prasat rentabilní až od 6 000 kusů. Hluk, zápach, emise, prašnost z dopravy související s provozem nebude mít prý zásadní vliv na životní prostředí ani život obyvatel či rekreaci a potvrzuje to podle nich i studie EIA (dopadu na životní prostředí). Hnojení polí kejdou dvakrát ročně, mimo letní rekreační sezonu podporuje protierozní opatření. Zemědělská společnost Petřín má techniku, která hnůj vpraví do půdy tak, že zápach bude minimální. Také nebude stavět na „zelené louce“, ale ve stávajícím zemědělském areálu. Nakládka a vykládka prasat nezatíží dopravu v městysi, v průměru půjde o dva kamiony týdně, ne prý údajně pět, jak bylo uvedeno. Podle ní městys upřednostňuje příznivé životní prostředí nad hospodářskými záměry, což je v rozporu se zásadami územního plánování Jihomoravského kraje.
Změna územního plánu je kompromis, Štítarští velkochovy hospodářských zvířat odmítají
Městys zdůrazňuje, že změna číslo tři územního plánu vytvoří základ pro udržitelný rozvoj, což znamená, že bude usilovat nejen o příznivé životní prostředí, ale i o hospodářskou prosperitu. Uspokojí tím potřeby současné generace, aniž by ohrozil životní podmínky generací budoucích. Proto dospěl ke kompromisnímu řešení chovu 2 000 kusů prasat na výkrm s váhou nad 30 kilogramů. Konstatuje, že Zemědělská společnost Petřín nikde neuvádí konkrétní zákon, který by změna územního plánu porušila. Nepravdivé je i její tvrzení, že dochází do zásahu vlastnického práva, společnost i nadále zůstává majitelem budov v zemědělském areálu a může uskutečnit (nebo kdokoliv jiný), podnikatelský záměr chovu prasat. Zvolený počet chovaných zvířat umožňuje využít zemědělský brownfield na okraji Štítar a současně bere na zřetel i zájmy občanů městyse, kteří jsou proti jakémukoliv podnikatelskému chovu hospodářských zvířat. Štítarští uvádí, že studie EIA byla vypracována jen na pozemky v zemědělském areálu, které ale patří Státnímu pozemkovému fondu, naopak k budovám v areálu žádné souhlasné stanovisko neexistuje. Městys není proti přírodnímu hnojení, ale v zamýšleném chovu
10 000 kusů prasat bude vyprodukováno enormní množství kejdy, takže hrozba zápachu je velmi vysoká.
Farmáři: Jde o zásah do našeho práva na podnikání
Podle Krajského soudu v Brně změna územního plánu nezasahuje do vlastnických práv Zemědělské společnost Petřín, protože jí patří jen budovy, které využívá, nikoliv pozemky, na nichž chce velkokapacitní vepřín vybudovat. Soud dospěl k závěru, že změna číslo tři územního plánu Štítar je legitimní, zákonná, není diskriminační a je projevem práva na samosprávu daného územního celku. Městys se při provedení této změny vypořádal s námitkami Zemědělské společnosti Petřín precizně a komplexně a nepřekročil svoji pravomoc. I když je v ní limitován počet chovaných hospodářských zvířat, není to nezákonné, a není to důvodem k jejímu zrušení. Soud rovněž potvrdil, že změna byla pořízena v souladu se zásadami a cíly územního plánování Jihomoravského kraje. „Územní plán je vždy regulativem způsobu využití určitého území, je výrazem vůle dané obce v aktuální době. Vlastníci mohou své nemovitosti využívat v mezích, které tento dokument připouští. Při změně číslo tři územního plánu městyse Štítary došlo pouze ke změně funkčního využití zemědělské výroby. Přitom nejde o účelovou regulaci namířenou proti jednomu investorovi, ale dopadá na všechny potencionální investory,“ shrnuje rozsudek.
Farmáři považují limit 2 000 kusů prasat, včetně vymezení způsobu jejich chovu (klecové technologie versus hluboká podestýlka) za nezákonný. Poukazují na to ve své kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu, v níž trvají na svém argumentu, že chov tohoto počtu prasat je neekonomický a je zásahem do jejich práva podnikat. Zemědělská společnost Petřín se domáhá zrušení rozsudku a jeho vrácení Krajskému sudu v Brně k projednání.
Příliš velká zátěž pro tak malou obec
„Jsem velmi ráda, že soud dal za pravdu samosprávě a vynesl zamítavý rozsudek v neprospěch Zemědělské společnosti Petřín. Zastupitelé zastupují občany a tak mají samozřejmě právo určovat směr a rozvoj městyse. Ten se nachází v rekreační oblasti a nikdy v historii zde nebyl intenzivní chov dobytka, který by měl negativní vliv na pohodu bydlení, na přírodu a okolní krajinu. Intenzivní provoz chovu desetitisíců kusů prasat ve výkrmu by byl obrovskou zátěží pro naši obec ve všech směrech,“ hodnotí starostka Štítar Pavla Rozsypalová.
