Více než tisícovka hasičů zdolává obrovský požár, který se koncem července rozhořel v Národním parku České Švýcarsko. Do nepřístupných skal a kopců se často dostávají pomocí horolezeckých lan, do údolí si klestí cestu motorovými pilami a sekerkami. V boji s ohnivým živlem jim pomáhají naše, italská, německá, slovenská letadla i vrtulníky a také drony.
Na sever Čech vyrazilo také čtyřiačtyřicet profesionálních a dobrovolných hasičů z jižní Moravy se svojí technikou, včetně té pro velkokapacitní čerpání vody. „Každý Územní odbor Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje sestavil tříčlennou skupinu ve složení velitel, hasič – lezec a hasič – pilař. Jeden z hasičů byl i strojník. Hasiči ze Znojemska tvořili společně s hasiči z Hodonínska a Břeclavska první segment (útvar),“ popsal velitel moravskokrumlovské stanice Aleš Sarga, který byl jako velitel tříčlenného družstva vyslán za znojemský územní odbor společně s dvěma kolegy ze stanice Znojmo.
Hasiči z jihu Moravy likvidovali požár lesa v lokalitě Větrovec, kterou tvořil kopcovitý terén protkaný skalním masivem, nedaleko obce Mezní Louka. „Soustředili jsme se především na dohašování ohnisek na tomto území cisternovými automobilovými stříkačkami. Nejprve jsme samozřejmě museli připravit a natáhnout hadice pro kyvadlovou a dálkovou dopravu vody,“ přiblížil moravskokrumlovský velitel. Dodal, že je po třech dnech vystřídalo tříčlenné družstvo ze znojemské stanice.
Po požáru zůstává bezútěšná poušť
Přestože hasiči byli o požáru informováni a seznámeni s jeho následky, byli překvapeni jeho až děsivým rozsahem. Krajina Hřenska, o rozloze několika čtverečních kilometrů, ještě před šestnácti dny se zelenými stromy, rostlinami a lesní zvěří, se jako mávnutím kouzelného proutku proměnila v zčernalou a bezútěšnou poušť. „Naše první dojmy byly o to hrůznější, když jsme si uvědomili, že hasební práce zde probíhají řadu dní a terén stále hoří nebo jsou v něm skrytá ohniska,“ nastínil Sarga. Podotkl, že se to dá srovnat jen s řáděním tornáda. Stejně jako před rokem na Břeclavsku, tak i v severních Čechách se hasiči rychle vžili do dané situace: začali zodpovědně plnit úkoly, k nimž byli vycvičeni a vyškolení. Přálo jim počasí, nebylo příliš velké horko, ale i přesto šlo o extrémně náročnou a nebezpečnou práci. Hadice a další potřebný materiál vynášeli do prudkého kopce a celý den se po něm při hašení pohybovali. Museli dávat velký pozor, aby na ně nespadly uhořelé stromy s mělkými kořeny, rostoucí na skalnatém podloží jen s tenkou vrstvou hrabanky s pískem a listím. Významnými pomocníky jim byly vrtulníky, které shazovaly vodu nedaleko od nich. „My hasiči máme zvláštní druh humoru, takže i přes náročnou práci a vyčerpání nás dobrá nálada úplně neopustila,“ řekl Sarga. Podotkl, že i když byla situace velmi vypjatá, žádné třecí plochy a nedorozumění mezi nimi nevznikaly, spolupráci hodnotí na jedničku.
Celý článek najdete v aktuální tištěné podobě Znojemského týdne nebo v jeho elektronické verzi.
