Kopačky nazul při čtvrtečním fotbalovém utkání Orlů v Dobšicích, které zpestřilo znojemským hokejistům letní přípravu, také gólman Tobiáš Synek. Oproti hokeji dal ale vale brankářským povinnostem a vydal se do pole, kde zaujal pozici na krajích obrany i zálohy. „Doufal jsem, že se více potkám s balónem, ale odráželo se to ode mě jako od zdi, takže špaténka. Ale aspoň jsem si zaběhal,“ komentoval s úsměvem dvaadvacetiletý brankář, který jako jeden z mála zůstal po velkém třesku součástí kabiny Orlů. Na jihu Moravy bude startovat už třetí sezónu. V našem povídání jsme se tak věnovali nejen fotbalu a utkání, které skončilo výhrou dobšického A-týmu 7:2, ale samozřejmě i aktuální situaci ve znojemském manšaftu.
Co Tobiáš Synek a fotbal? Jaký k němu máte vztah?
Fotbal mám moc rád a chodívám si ho i zahrát, ale dnes to zaprvé nebylo moc vidět a zadruhé hrál soupeř opravdu výborně. První poločas jsme, dejme tomu, drželi krok, ale potom už se kvalita domácích projevila.
S jakou strategií jste do zápasu šli?
Běhat, běhat, běhat a doufat (smích). Dlouhé nakopávané balóny a něco tam trefit. Žádná velká taktika (s úsměvem).
A jak se hrálo vám?
Doufal jsem, že se více potkám s balónem, ale odráželo se to ode mě jako od zdi, takže špaténka. Ale aspoň jsem si zaběhal (s úsměvem).
K penaltovému rozstřelu, který následoval po skončení utkání, jste se vehementně hlásil. Nakonec to ale úplně nevyšlo. Měl jste dopředu vybraný způsob exekuce?
Měl. Chtěl jsem to uklidit pod břevno, ale šlo to dva metry nad bránu. Asi tak (smích).
Možná nějaký drn na penaltovém puntíku?
Přesně (smích).
Předpokládám, že to bylo vítané zpestření letní přípravy?
Určitě, bylo to super. S klukama jsme si to užili, snad jen kdyby byl výsledek trochu přívětivější, bylo by to lepší. Věřím, že i pro fanoušky to byl fajn večer.
V úvodu jste zmiňoval, že fotbal si zahrajete rád. Sledujete ho i nějak podrobněji? Máte třeba oblíbený tým nebo ligu?
Dříve jsem hodně sledoval anglickou Premier League a z týmů mám rád Barcelonu a z hráčů Messiho, takže musím uvést i Inter Miami, kde teď hraje. Není ale teď moc času to sledovat.
Když jsme u fotbalu, musíme samozřejmě naťuknout i aktuálně probíhající mistrovství světa. Budete ho sledovat?
Určitě si některé zápasy pustím. Třeba na Česko proti Jižní Koreji asi ve čtyři hodiny ráno vstávat nebudu (rozhovor byl pořízen před utkáním – pozn. red.), ale na zápas proti Jihoafrické republice bych se chtěl podívat, ten se bude hrát v přívětivější čas.
Jak tipujete Česko na šampionátu?
Samozřejmě doufám, že postoupíme a dojdeme co nejdále. Moc to klukům přeju.
A celkově tip na vítěze mistrovství? Budete třeba krom českého nároďáku přát i někomu jinému?
Kromě Česka budu přát i Argentině, ale myslím si, že vyhraje Španělsko.
Pojďme na závěr i k hokeji. Jak vnímáte situaci, kdy se obměnila podstatná část kádru?
Realizační tým se tak rozhodl. Po některých klucích mi samozřejmě bude smutno, ale takový už je hokejový život. Myslím si, že jsme tu nyní super parta mladých kluků. Dobře se i známe, jelikož jsme proti sobě nastupovali. Máme v kádru dva – tři zkušené hráče, lídry, takže si myslím, že by to mohlo velmi dobře klapat. Kádr se ještě o pár jmen doplní a věřím, že bychom mohli být velmi konkurenceschopní.
Jak si to v kabině sedlo? Přece jen tolik nových jmen, to chce trochu času.
Je tam sedm, osm kluků z Brna, kteří společně prošli mládežnickými kategoriemi. To hodně pomohlo. Pak jsou tam dva kluci z Jihlavy, já s Mírou Špaňhelem ze Zlína, takže se známe. Je fajn, že manšaft není rozdělený na skupinky a všichni se baví se všemi. I Tomáš Svoboda a Pavel Jenyš do toho skvěle zapadají, takže jsme jedna parta.
Shodou okolností a kvůli velkým změnám v kádru se stalo to, že jste v kabině jedním ze služebně nejstarších znojemských hráčů. Cítíte se jako mazák?
Ve dvaadvaceti se tak ještě necítím (smích). Ale když noví kluci něco neví nebo potřebují poradit, snažím se jim pomoci a navést je. Ale to je tak asi všechno. Jinak do toho nebudu kecat, nechám to na realizačním týmu.
Nemáte trochu obavy ze sezóny, co se týče reakcí fanoušků, kteří by chtěli, aby bylo Znojmo ambicióznější třeba i směrem ke složení kádru?
Slyšeli jsme to paradoxně i tady na fotbale od jednoho fanouška. Před zápasem si spolu plácáme a pak dostaneme čoud, že nehrajeme, že jsme to a tamto.
Ale zpět k otázce. Máme mladý tým a myslím si, že bychom mohli hrát velmi dobrý, bruslivý a tvrdý hokej. Mohlo by to být fajn a rozhodně můžeme překvapit. Máme kluky, kteří prošli mládežnickými reprezentacemi a v juniorských soutěžích vyhrávali bodování. Pro ně i pro ostatní je to super šance se ukázat a vytvořit do budoucna nějakou kostru týmu a od té se odrazit.
Zdeněk Plánka
