Víte, jaký je rozdíl mezi cestovatelem a turistou? Turista neví, kde byl včera, a cestovatel netuší, kde bude zítra. Jde o nadsázku, ale té je u cestovatele, dobrodruha a průvodce Martina Pávka jen nepatrně. Potvrzují to i posluchači jeho nedávné přednášky v Rodinném centru Maceška ve Znojmě, které zavedl do jeskyně Tayos v jihoamerickém Ekvádoru. Vydal se tam v závěru loňského roku a výprava patří podle něj k těm osudovým. „Jeskyně, kterou stráží kmen Shuarů, ukrývala v minulosti artefakty, mapující vznik celé lidské rasy. Ty se v průběhu let až na výjimky poztrácely nebo skončily v soukromých sbírkách a dohledat je, to je dnes prakticky nemožné. Indiáni si mnohdy ani neuvědomují, jakou by měly nálezy kulturní hodnotu,” seznamuje Martin Pávek, který se zajímá o prastaré civilizace a skrytou historii lidstva. „Když někde vidím megalitické stavby nebo neprozkoumaná tajemství, zapomenu na hlad, žízeň a únavu,” svěřuje se cestovatel, podle nějž je v Jižní Americe svět ještě v pořádku.
Paradoxy najdete i na jihoamerickém kontinentu
Pradávné civilizace ale nejsou tím jediným, co ho v Jižní Americe baví a naplňuje. Vrací se tam i jako průvodce a ve spolupráci s amazonskými a horskými šamany ukazuje účastníkům expedic místa vyzařující silnou energii, také jim přibližuje jihoamerickou kosmovizi a pomáhá otevírat brány vědomí. „My Evropané se někdy bráníme tomu, že náš svět není jen to, co vidíme a na co si můžeme reálně sáhnout. Zatímco šamani v Amazonii provádějí rituály, meditace a pracují s rostlinami. Věří totiž, že v každé rostlině sídlí duch, stejně jako jsou na vrcholcích hor Apuové, jejich duchovní strážci. To je pro ně nezpochybnitelný fakt,” přibližuje Pávek. Téměř jedním dechem ale dodává, že lidí, kteří v Evropě nastoupili na cestu duchovního rozvoje, přibývá. A mnohdy jsou vnímavější než jihoameričtí indiáni, kteří se paradoxně vydali cestou konzumu. „Každý indián v džungli už má lepší telefon než já,” komentuje cestovatel, který se kromě jihoamerických témat věnuje také otázkám slovanství a propojování kultur.
Jeho první cesta v sedmadvaceti letech vedla na Nový Zéland, ale svůj druhý domov našel po roce 2012 v Peru, kam se od té doby několikrát ročně vrací. Martina Pávka pozvala do Znojma jeho kamarádka Michaela Michalcová, která je také cestovatelkou a průvodkyní. „O Martinovi jsem se dozvěděla během svých sólo toulek po Jižní Americe. Když jsem ho loni náhodou potkala na letišti, rozhodla jsem se, že tenhle kluk bude můj kamarád. Naštěstí to vyšlo,“ říká s úsměvem Michaela, která je znojemskou rodačkou.
Michaela Michalcová, Jitka Mitysková
