(Foto: Oktagon) Opět se ukázalo, že když zápasí Vladimír Lengál, rozhodně se neservíruje nuda. V sobotu svedl v Liberci na galavečeru Oktagonu, největší česko-slovenské organizace smíšených bojových umění, s tureckým protivníkem Ozanem Aslanerem strhující patnáctiminutovou bitvu. A byť byl zástupce Boxing Klubu Řešeto a Valetudo RK Znojmo opravdu blizoučko k vítězství, nakonec podlehl Aslanerovi na body.
Tento souboj lehkých vah a dvou elitních postojářů se jen tak nezapomene, oba bijci nabídli libereckému publiku na Oktagonu s pořadovým číslem 87 plná tři pětiminutová kola. Znojemský fighter musel v prvním kole čelit několika přesným zásahům o něco aktivnějšího soupeře, v kole druhém byl však hodně blízko, aby právě on vítězně duel ukončil. Lengál Aslanera zasypal smrští tvrdých úderů, dvakrát poslal Turka k zemi. Už to vypadalo, že zápas každým okamžikem skončí Lengálovým vítězstvím. Aslaner se ale vždy dokázal zázračně zmátořit a přežít. „Drtil jsem ho, ale ustál to,“ konstatoval Lengál. Před závěrečným kolem byla situace jasná, Aslanerovi patřilo kolo první, Lengálovo suverénně kolo druhé. Ve třetím dějství to byl ale bohužel český borec, kdo tahal za kratší konec provazu. Rozhodčí ho totiž přiřkli k nelibosti publika Aslanerovi, který tak zvítězil na body i v celém zápase. „Ve třetím kole mi to asi uteklo trochu mezi prsty, protože jsem cítil, že mám víc signifikantních úderů. Myslel jsem, že jsem vyhrál. Po jednom z tvrdých úderů se mi zdálo, že bych se soupeřem mohl otřást a předvést to, co ve druhém kole, držel ale dobrý distanc,“ popisoval Lengál. Sedmatřicetiletý fighter také na pozápasové tiskové konferenci prozradil, že ve třetím kole polemizoval s trenéry, což ho možná stálo zápas. „Měli jsme tam nějakou malou nesrovnalost, kdy jsem nerespektoval pokyny trenérů. Hodně mě jeden za druhým nutili, abych se pohyboval do stran, abych nestál ve dvojáku, což mě rozhodilo. V jednu chvíli jsem si se vším respektem k mým trenérům říkal: ku**a, držte už hubu. Mám za sebou hodně fightů a věděl jsem, co dělám. Chtěl jsem jít do kapsy, do nějaké kombinace. Tím jsem si to ale pokazil a zaspal jsem to. Musím se na to ještě podívat, probereme to, chybička byla ve mně, že jsem neposlouchal roh,“ uvedl Lengál sebekriticky na tiskové konferenci a dodal: „Hodně mě ta prohra mrzí.“
Aslaner byl pochopitelně na opačné vlně emocí. „Po prvním kole jsem stoprocentně věděl, že jde za mnou. Byl jsem si také jistý, že ve třetím kole můžu odčinit to, co jsem pokazil v kole druhém. Bojoval jsem proti monstru, ten člověk je opravdu zkušený, má tvrdé pěsti a nezvládne ho každý. Jsem velmi rád, jak jsem proti němu bojoval a vděčný za tu zkušenost a příležitost.“ Oba borci každopádně předvedli skvělé představení a zřejmě si sedli i mimo klec, o čemž svědčí pohodové předzápasové vážení, společná fotka po duelu na vrcholu klece, která vyjadřovala vzájemný respekt, i vyjádření tureckého borce po utkání na svých sociálních sítích. „Děkuji ti za zápas, doufám, že se co nejdříve zase uvidíme. Jsi bojovník a jsem rád, že tě můžu nazývat mým přítelem,“ uvedl Aslaner na adresu Lengála.
Zdeněk Plánka
