Celé týmy precizně vyškolených podvodníků ze zahraničních call center důvěřivce v naší republice telefonicky přesvědčují, aby jim poslali své peníze. Obrovskou motivací jsou jim tučné provize, které za jejich okradení získají. Tak se policisté i na Znojemsku setkávají s nešťastnými plačícími lidmi, kteří naletěli, nechali se zlákat vidinou rychlého zbohatnutí a často tak přišli o všechny své úspory či majetek. Jsou nejrůznějšího společenského postavení i věku, od mladých až po seniory. „Na svůj majetek se většina lidí nadře, odpírá si, šetří a pak o peníze jako lusknutím prstu přijde. Pachatelům je jedno, že oberou babičku nebo kluka, který si šetří na studium,“ řekl úvodem pátečního setkání s novináři ředitel znojemského Územního odboru Policie ČR plukovník JUDr. František Klimus, Ph. D. (na snímku).
Nárůst škody z kyberkriminality je 79procentní
Počty okradených na internetu hrozivě stoupají také v našem regionu a jsou nemilým překvapením i pro policejní experty. Jde o strmý nárůst počtu trestných činů i způsobené škody. „Vloni jsme měli za první čtvrtletí 86 záznamů kyberkriminality, z toho bylo 47 definováno jako podezření z trestného činu, což představuje 12 procent z celkového počtu trestných činů na Znojemsku. Výše způsobené škody je 7 353 886 korun. Letos máme 124 oznámení, z toho trestných činů je 73 a tvoří 21 procent z celkové kriminality. Způsobená škoda představuje více než 13 milionů korun, jde tedy oproti loňsku o 79procentní nárůst,“ vypočítal major Bc. Libor Plíšek, vedoucí oddělení hospodářské kriminality na znojemském Územním odboru Policie ČR. Současně podotýká, že pachatelé ve virtuálním světě bleskově reagují na všechny technické novinky a trendy a neváhají využít i umělou inteligenci.
WhatsApp přátelský i zrádný
K mnoha těmto trestným činům dochází na síti WhatsApp. Podvodník zneužije heslo, k němuž se dostane, vstoupí do profilu své oběti a posílá z něj výzvy známým či příbuzným, aby mu půjčili peníze. A oni ochotně reagují, aniž by se předem zeptali,“ popisuje major Plíšek a uvedl čerstvý případ, kdy v polovině března pachatel zneužil profil muže ze Znojemska na WhatsAppu a začal konverzovat s jeho synem, od něhož požadoval rychlé poslání peněz. Syn poslal 25 tisíc korun, ale bohužel na číslo účtu podvodníka. Až po chvíli svému otci zavolal, ale on nic nevěděl. Dalších 35 tisíc korun zaslala pachateli manželka poškozeného. „Pokud se to někomu stane, musí ihned volat do banky, požadovat řešení a získat podklady k platbě. My pak činíme veškeré kroky, abychom se dobrali odeslaných peněz. Máme na to své postupy, ať už akční nebo procesně úřední ve spolupráci se státními zástupci,“ přibližuje Plíšek. Dodává, že 90 procent poškozených reaguje tak, že nejprve jednají a potom přemýšlí, což je přesně naopak. Také připomíná, že podvody bývají často zastřeny charitou, jako je pomoc zraněným sportovcům nebo pozůstalým po významných osobnostech.
Krásná tanečnice může být nebezpečná
Nikdo by na WhatsAppu neměl klikat na různé výzvy a nabídky, ani dávat lajky, jako například fotografii tanečnice, která tím údajně postoupí v soutěži. Kliknutím si totiž přidá do svého WhatsAppového účtu pachatelovo zařízení a on již disponuje s jeho účtem, z něhož rozesílá další podvodné zprávy lákající z lidí peníze. „Takové případy nám lidé ze Znojemska oznamují až třikrát týdně, kdy je pachatelé žádají o částky v rozpětí od 25 do 40 tisíc korun. Pokud tolik peněz nemají, podvodníci jim bezostyšně napíší, ať pošlou tolik, kolik mají,“ seznamuje šéf znojemské kriminálky.
Jak se snadno a rychle dostat do křížku se zákonem
Další platformou, kde podvodníci loví své oběti je Facebook. Například podvodná reklama tam pod záštitou jednoho našeho premiéra vlády nabízela perfektní zúročení vložených peněz. Na to zareagovala žena ze Znojemska, které se ozval investiční poradce, na jehož účet zaslala 65 tisíc korun. Následně se jí ukázal v grafech (nepravdivý, uměle vytvořený) výnos dosahující až milionových částek s tím, že pokud si jej bude chtít vybrat, musí přidat další platby. Žena na podvodníkův účet přidala 524 tisíc korun, které si půjčila u banky, v rodině i v nebankovním sektoru. Vše mělo ještě háček. Žena také souhlasila s tím, že provede transakce na různé bankovní účty. Pachatel jí zasílal peníze a ona posílala na bankovní účty, nebo je vybírala v hotovosti a na terminálech v trafikách nakupovala kryptoměnu. Přístupy ke kryptoměně prostřednictvím WhatsAppu pak předávala ‚investičnímu poradci‘. „Během několika dnů provedla transakce v celkové výši za více než 0,5 milionu korun, a tím se podílela na legalizaci výnosu z trestné činnosti. Vznikla jí trestní odpovědnost, protože šlo o peníze jiných poškozených. Nyní je na nás, abychom zvážili, do jaké míry je to úmyslná nebo nedbalostní forma trestného činu,“ vysvětluje major Plíšek. Poznamenal, že někteří, co přeposílají pachateli peníze, se s ním dohodnou na tom, že si část peněz nechají jako provizi. „Už úmysl podílet se na transakcích, o kterých nic nevím, je jasné porušení smluvních podmínek každého bankovního účtu v bance. V těchto případech, které jsou stále častější, musíme předkládat státnímu zástupci spis s návrhem na podání obžaloby nebo na další postup,“ konstatoval šéf znojemské kriminálky. Podotkl, že lidé berou trestní stíhání jako nespravedlnost, ale než se do těchto pochybných obchodů pustili, měli zvážit, zda jsou nabídky typu 400procentního zhodnocení investice během několika dnů reálné či nikoliv.
Investovat přes kurýra: Nikdy!
Neexistuje solidní investiční společnost ani banka, která posílá kurýra pro peníze od lidí. Ve světě podvodníků je to ale běžné a často se tím bohužel setkávají i znojemští kriminalisté. Jedna žena ze Znojemska nedávno zareagovala na inzerát ohledně investic na Facebooku. Podvodnému investorovi zaslala na účet vstupní poplatek ve výši 6 012 korun. Poté dvakrát osobně předala v hotovosti kurýrovi na parkovišti 100 tisíc korun. V místě svého bydliště mu později předala 150 tisíc korun. Od té doby s ní nikdo nekomunikoval. Na Facebooku pak našla jinou investiční nabídku. Po zaregistrování, kde uvedla své telefonní číslo, ji kontaktoval pachatel s ukrajinským přízvukem, který ji instruoval, aby si založila účet u Revolut. Na tento účet postupně přeposlala 46 490 korun. Žena dotyčnému poskytla fotografie svých dokladů: občanského průkazu a platební karty, a do svého telefonu si nainstalovala dvě aplikace pro obchodování na burze. Přišla celkem o 401 749 korun.
Nepoučitelná, s podfukáři se stále zaplétala
Důvěryhodnost šejdířům dodává fakt, že vystupují jako bankéři, policisté či pracovníci bezpečnostních agentur. To se přihodilo i D. K. ze znojemského regionu. Začátkem letošního března s ní na Facebooku navázal kontakt muž vystupující pod jménem Pavel Vítek s tím, že jí pomůže ve věci jejího okradení. D. K. si stáhla do svého mobilu aplikaci s názvem Hop To Desk a zaslala patnáct dolarů jako registrační poplatek prostřednictvím Binance. Na její účet u České spořitelny jí dorazilo 49 tisíc, ale současně měla odeslat 48 tisíc na účet GE Money bank, což udělala. Spořitelna jí účet nakonec zablokovala kvůli podezřelé 300 eurové transakci do Bahrajnu.
D. K. také na Instagramu zaslala během letošního ledna února na účet jistého Alfreda Williama 700 euro. Poslala mu i několik steam karet (sloužících k bezpečnému dobití virtuální peněženky), o které ji požádal. Celkem tak přišla o 33 946 korun. Žena se obrátila na policii, strážci zákona lustrací ve svých informačních systémech zjistili, že D. K. byla poprvé okradena už předloni na Instagramu, kdy „lajkovala“ videa neznámého violoncellisty. Ten ji oslovil, psal si s ní a pak ji požádal, aby přešla do aplikace Telegram, kde vystupoval pod jménem Jodok Cello. Komunikace postupně nabývala na intimitě s příslibem setkání, které podvodný umělec podmínil zasláním peněz na soukromé letadlo a na nájem místa na letišti. Náklady se poškozené měly dvojnásobně vrátit. D. K. zaslala ze svého účtu na neznámé bankovní účty v naší republice a v Itálii celkem 487 635 korun. K setkání s hudebníkem nedošlo, protože byl údajně uvězněn ve Švýcarsku. Peníze jí samozřejmě nikdo nevrátil. D. K. vloni rovněž dobrovolně poslala Francouzi Alfredovi 65 steam karet v hodnotě 47 125 korun a 321 028 korun na podvodníkovy bankovní účty v České republice a ve Francii.
Jodok Cello okradl i další ženu
Kriminalisté lustracemi v informačních systémech Policie ČR zjistili, že tento šejdíř, vydávající se za violoncellistu, navázal vloni na Facebooku pod stejným jménem (Jodok Cello) kontakt s Ilonou V. Během komunikace s ní přes Messenger a Telegram pod různými smyšlenými legendami, jako je poplatek za přepravu a proclení balíčku na rakouských a slovenských hranicích, z ní vylákal 686 883 korun. Peníze mu poškozená dobrovolně posílala na účty u českých a italských bank.
Ze statistik strážců zákona vyplývá, že se s těmito případy setkávají denně. Jen naivkové věří inženýrovi na ropné plošině, vojákovi na misi, námořníkovi na lodi, kteří potřebují za tučnou provizi dostat kufr peněz do Evropy. „Přemýšlejte a buďte opatrní, s kým se na sociálních sítích bavíte. Na kyberkriminalitu se aktuálně zaměřujeme, upravujeme způsob a organizaci naší práce, školíme lidi na nové situace. Ale peníze, které poškození zašlou na neznámé účty v cizině, se tam zdrží nanejvýš několik minut a jdou dál. Takže komunikujeme s Litvou, Velkou Británií, Maltou, Kyprem. Nejrychleji to umí banky mezi sebou, proto je nutné se nejprve obrátit tam,“ shrnuje major Libor Plíšek. Podotýká, že případů, kdy peníze obětem finančních podvodů vrátí, je minimálně. Proto je prevence velmi důležitá.
Páteční setkání policistů s novináři uvedla preventistka znojemského Územního odboru Policie ČR Lenka Drahokoupilová.
Jitka Mitysková
