Mladý slovenský obránce Maxim Sakmár se skvěle uvedl ve znojemském dresu už v minulé sezóně, kdy měl vyřízené střídavé starty z juniorky Komety Brno. Není tedy divu, že když byla možnost tohoto hráče získat nastálo, Znojmo neváhalo. A i v aktuálním ročníku se ukazuje, že tah to byl rozhodně správný. Dvacetiletý bek předvádí dobré výkony a v posledních utkáních se pyšní i velmi solidní produktivitou. Za minulé tři zápasy nasbíral šest kanadských bodů. Dva body za dvě asistence si připsal i při drtivém vítězství nad Opavou, po kterém vznikl i náš rozhovor.
Maxi, nebylo vám soupeře trošku až líto?
Fuha, když jsem viděl v průběhu druhé třetiny, jak měli opavští hráči skloněné hlavy, měl jsem pocit, že chlapci už byli úplně odevzdaní. Byla už u nich cítit i frustrace. Trochu líto mi jich bylo, ale s tím se nedá nic dělat, takový je sport. Hráli jsme svoji hru, padalo nám to tam, jen je škoda toho jednoho gólu, který jsme dostali. Ale bylo to v přesilovce pět na tři, jeden z našich hráčů měl navíc zlomenou hokejku.
Počítám, že tak vysokou výhru jste v dospělém hokeji ještě nezažil?
Možná ani v mládežnických soutěžích. Párkrát jsem ale takhle prohrál, takže je to příjemný pocit poprvé vyhrát takovým vysokým výsledkem.
Jak se jde do závěrečné části, když už po dvou třetinách vedete 10:1? To musí být těžké udržet v hlavě koncentraci na sto procent…
První, na co jsme mysleli, bylo to, abychom se nezranili. To je nejdůležitější, protože zápas už byl vyhraný. Věděli jsme ale, že můžeme ještě nějaké góly přidat. Obojí se nám podařilo, takže super.
Dá se z takového zápasu vůbec něco vzít?
Z každého zápasu se dá něco vzít. Šli jsme do utkání i s tím, že si můžeme natrénovat nějaké útočné věci. Samozřejmě jsme dbali i na obranu. Začínáte od stavu 0:0 a nikdy člověk neví, co se může stát.
Nedá se nevzpomenout na zápas v Uherském Brodu, kde to bylo naopak. Měli jste velkou střeleckou převahu, ale nízkou produktivitu, a nakonec z toho byla překvapivá prohra…
V Uherském Brodu jsme vedli a potom se to nějak stoplo. Soupeř srovnal a už nám to tam nechtělo padat. Rozchytali jsme brankáře, a když se gólman po čtyřiceti střelách rozchytá, tak je to složité. Navíc nám nešly ani přesilovky pět na tři.
Přišla na to řeč už několikrát, jak se přepíná z takových zápasů jako proti Opavě do utkání proti Havířovu, Prostějovu, což jsou týmy kvalitativně na úplně jiné úrovni?
Vše je o nastavení hlavy. Jak se na to jako celý tým naladíme. Ani Opavu jsme samozřejmě nepodcenili, vždy vás soupeř může něčím překvapit. Může vstřelit gól jako první a my se třeba můžeme střelecky trápit. Je to vždy o nastavení od první minuty.
Nevím, jestli sledujete tabulku. Ale jste nyní klidnější, že už se pohybujete na místech, kde vás veřejnost očekává?
Po prvních zápasech to bylo horší, ale myslím, že nyní už jsme se rozehráli. Doufám, že takto budeme pokračovat.
Vy osobně musíte být asi s dosavadním průběhem sezóny spokojený? Na ledě dostáváte dostatek prostoru, daří se vám i bodově…
Začátek byl pro mě trochu těžší, když to vezmu i s přípravnými zápasy. Navíc jsem po prvním mistráku onemocněl, takže návrat byl složitější. Jsem rád, že mi trenéři dali šanci, snažím se jim to vrátit co nejlepší hrou. Být i produktivní. Myslím, že se mi to daří. Řekl bych, že mám takovou lehčí fazónu (s úsměvem). Hlavně se z toho ale nezbláznit a zůstat pokorný.
Jde na vás vidět, že si také rád zaútočíte…
Je to tak. V mládeži jsem býval i útočník, asi do osmé třídy. Základ je však vždy dobrá obrana, ale když je takový výsledek jako proti Opavě nebo když mám prostor, tak útok rád podpořím.
Mladý obránce, dobré výkony. Logicky se nabízí, co když přijde nějaká nabídka z vyšších pater?
Fuha. Prvotní věc, kterou mám v hlavě, je odvádět dobré výkony pro Znojmo, to je hlavní. A když by náhodou přišla nějaká nabídka, byl by to dobrý obrázek sebe sama, že někdo vidí moji dobrou práci. Za každou příležitost bych byl samozřejmě rád, ale teď se soustředím hlavně na Znojmo, abych tým i já podával dobré výkony.
Když se nyní podíváme nad led vidíme tam připravenou konstrukci na novou multimediální kostku. Vnímali jste to nějak, když tam scházela?
Vždy, když jsem někde hrál a byla tam kostka, tak jsem to nějak moc nevnímal.
Takže nemáte nutkání se dívat třeba na opakované záběry, třeba při vašem extraligovém debutu za Kometu Brno?
Tam ano (smích). Ale jinak jsem zvyklý se nedívat. Maximálně na čas, skóre. Teď jsem se naučil dívat na boky. Bude to takový nezvyk, až bude kostka hotová, zase koukat nahoru. Ale těším se, bude to určitě super. Myslím si, že to arénu ve Znojmě zkrášlí.
Zdeněk Plánka
