Byl to zvláštní pohled, jakoby totiž Jiří Balcárek opět trénoval fotbalové Znojmo. I tak se to mohlo v nadsázce někomu zdát. 1. SC Znojmo totiž donedávna disponovalo jednou zvláštností, domácí lavička byla dlouhá léta nezvykle na levé straně, to se v nové sezóně změnilo a staronový trenér třetiligového Uničova tak v pátek koučoval při remíze 1:1 ze stejných míst, jako vedl kdysi Znojmo proti druholigovým soupeřům nebo třeba v poháru proti Spartě. Úspěšnou znojemskou misi tehdy ukončil po půl sezóně na začátku roku 2018 na vlastní žádost. Nyní stojí pevně u kormidla Uničova, na Znojmo však nezapomněl.
Byly pro zápas klíčové dvě vaše neproměněné šance v úvodu utkání?
Je to tak, do 20. minuty jsme šli dvakrát sami na gólmana a z toho musí být alespoň jeden gól. Dostali bychom se do vedení, zklidnili se, trochu zatáhli a čekali na svoje šance. Paradoxně jsme naopak z jedné chyby gól inkasovali, kdy jsme špatně rozehráli základní rozehrávku a následně propadli. O přestávce jsem hráče nabádal, aby hráli stále stejně, že šance přijde. A přišla, srovnali jsme ze standardky. Po prostřídání už to nebylo tak ideální. Výhra se pak mohla přiklonit na obě strany. Nejprve jsme mohli dostat gól my, v závěru utkání jsme pak mohli rozhodnout.
Nakonec tedy spravedlivá remíza?
Myslím, že remíza je spravedlivá. Bod z venku bereme.
Vy jste sice ve Znojmě prožil krátké angažmá, které ale bylo velmi intenzivní a úspěšné. Dělá to tedy s vámi něco po těch letech, když se blížíte ke znojemskému stadionu?
Určitě. Už když jsme sem přijížděli, tak se vám vybaví krásné vzpomínky. Pracovali jsme tu v úzkém složení s charakterově dobrou partou. I když to bylo relativně krátké působení, rád na něj vzpomínám. Vybavím si třeba nezapomenutelný pohárový zápas se Spartou, vzpomínám na páté místo po podzimu s nepatrnou ztrátou na postupové pozice.
Berete opětovné angažmá v Uničově trochu jako uzavření kruhu. V roce 2017 jste do Znojma přišel právě z Uničova, pak přišly štace ve Vítkovicích a Opavě a nyní jste se vrátil opět do Uničova…
Možná to tak trochu je. Naposled jsem pracoval jako skaut rok a půl v Baníku Ostrava, ale táhlo mě to na hřiště. Takže jsem rád, že jsem v Uničově. Mám to od domu dvacet kilometrů, prostředí tam velmi dobře znám.
Jak moc se od minulého angažmá v Uničově, s kterým jste MSFL v sezóně 2016/17 vyhrál, liga změnila?
Řekl bych, že je méně fotbalová a více bojovnější.
Na závěr mi to nedá, se na chvíli vydat za hranice. Německé Bundeslize aktuálně kraluje Union Berlín, za který jste hrával. Čítám, že vám to dělá velkou radost?
Samozřejmě. Píšu si s klukama, bývalými spoluhráči, známými z Berlína, z klubu. Takže jsme ve spojení. Jsem rád, že je Union nahoře a daří se mu.
Stihl jste už v této sezóně nějaký zápas navštívit?
Teďka není moc prostor, pozvánky na zápasy jsem dostal, ale není na to aktuálně čas, abych mohl odjet na dva dny pryč.
