První opravdu velká událost letošního kosmonautického roku se blíží. Americká sonda Perseverance (Vytrvalost) s létajícím modulem Ingenuity (Vynalézavost) již překonala podstatnou část vzdálenosti 471 milionů kilometrů a 18. února ve 21 hodin 43 minut přistane na Marsu. Řítí se k němu rychlostí 2,5 kilometru za sekundu. Čeká ji před tím sedm krušných minut, kdy bude muset překonat řadu překážek jako například vysoké teploty a provést historicky první sestup k povrchu Marsu bez zásahu člověka.
Rudá planeta Mars, náš tajemný nehostinný soused, byla vždy ve zvýšeném zájmu člověka od doby jeho prvních letů do vesmíru. První úspěšnou sondou byl americký Mariner 4, který v červenci roku 1965 proletěl kolem Marsu a poslal zpět 22 snímků. Následovaly neúspěšné lety ruských a amerických plavidel. Až přišel rok 1976, kdy tam přistály dva americké moduly Viking 1 a Viking2. Jejich dlouhodobé záznamy měření jsou dodnes základem marsovské klimatologie. Od osmdesátých let je na Marsu opět rušno. Z úspěšných misí jmenujme dvojici vozítek Opportunity a Spirit, které pracovaly na povrchu Marsu více než 15 let a rover Curiosity, který je tam funkční od roku 2012 dodnes.
