Válka na nedaleké Ukrajině a s ní související vyhrožování ruského prezidenta Putina použitím jaderných zbraní otevřela otázku, jak jsme na tom s případnými civilními kryty. A odpověď je tristní. Žádné oficiální nejsou. Česká republika, respektive Československo, přitom bylo v oblasti civilní obrany jednou z nejvyspělejších zemí světa. Ti starší si jistě pamatují školní cvičení s plynovými maskami a nácvik evakuace do vybavených krytů. Těch existovala celá řada a byly vybaveny vzduchotechnikou i potřebnými zásobami a zdravotnickými pomůckami. Po roce 1989 ovšem stát přestal o tyto prostory pečovat a konkrétně ve Znojmě se dnes nenachází žádný použitelný. „Ve Znojmě se v současné době nenacházejí kryty civilní ochrany. V případě ohrožení by proto občané využili improvizované úkryty, které slouží k ochraně obyvatelstva před účinky zbraní hromadného ničení v případě stavu ohrožení státu a válečného stavu,“ uvádí mluvčí znojemské radnice Soňa Bystřická.
Ochranou obyvatelstva ve smyslu krytů je podle ní pověřen Hasičský záchranný sbor České republiky. „Stálé tlakově odolné úkryty byly budovány po druhé světové válce, zejména v době studené války pro účely ochrany před globálním jaderným konfliktem. Technologie v čase však zásadním způsobem pokročily a je mnohdy i při rychlém zachycení jaderné hrozby takřka nemožné zajistit přesun obyvatel do těchto úkrytů. Naopak vlivem urbanizace hrozí velké riziko pohybu osob ve venkovním prostoru, tedy mimo ochranu jakékoli budovy v okamžiku výbuchu. Z tohoto je zřejmé, že je princip improvizované ochrany daleko efektivnější,“ konstatuje mluvčí hasičského záchranného sboru Pavla Jakoubková.
Více v tištěné podobě Znojemského týdne nebo v jeho elektronické podobě.
