Velkokapacitní vepřín pro až deset tisíc prasat má vzniknout nedaleko Štítar u odbočky na pláž v prostorách zemědělského střediska Donava. Vybudovat jej chce společnost Rheaholding Josefa Koláře, která má své aktivity od jižních Čech až po Pohořelicko. Kolář představil svůj záměr občanům Štítar, mezi nimi se ale zvedla vlna nevole a sepsali proti výstavbě petici.
“Nikdo tomu nemůže uvěřit, protože vzhledem k převládajícímu směru větrů by to znamenalo pro obec a její obyvatele totální zničení domova. Zastupitelstvo v době Corony řeší své problémy a najednou se tam objeví bod různé „Představení velkovýkrmny prasat“. Pan Kolář sám osobně dorazí a představuje své záměry o vybudování areálu velkovýkrmny na pozemku ve správě Státního pozemkového úřadu. Nejdříve mluví o 10 000 ks prasat, později vyplyne, že to je počet pouze v jednom chovném cyklu, kterých bude 3,4, tzn. něco kolem 34 000 prasat ročně. Na okolní pole se bude vyvážet kejda, větry ze západu veškerý smrad poženou do obce pod prasečákem, kde vlivem inverze bude pěkně sedět. Na dotaz, co velkovýkrmna přinese občanům, odpovídá s lehkým pousmáním, že by mohl třeba přispět na nějakou akci pro děti. Na návrh na využití areálu například pro agroturistiku, když už je v blízkosti Vranovská pláž, odpovídá, že tyto věci se mu přeci nerentují. Opravdový hospodář,” uvádí Drahomír Trojan, který patří k hlavním odpůrcům vepřína.
Podle Josefa Koláře záměr teprve musí projít úředním kolečkem. „Máme v úmyslu postavit v zemědělském středisku v katastrálním území Štítary na Moravě farmu pro výkrm prasat. Nejedná se o rekonstrukci stávajících starých staveb, nýbrž o výstavbu nových provozů osazených nejmodernějšími technologiemi pro chov prasat. Celý projekt posoudí orgány státní správy a další nezávislí odborníci. Teprve následně, pokud tito všichni neshledají negativní vliv projektu na životní prostředí a kvalitu života obyvatel, bude možné záměr realizovat,“ uvádí ředitel Rheaholdingu.
Moderní technologie by podle něj měli zabránit zápachu, z nějž mají obyvatelé Štítar největší obavy, a to i v případě vyvážení kejdy. „I samotná aplikace je prováděna moderními mechanizačními prostředky, které hnojivo ihned při aplikaci zapraví do půdy. Mimo jiné je obecně znám pozitivní vliv hnojení půdy organickými hnojivy, zejména na fyzikální a biochemické vlastnosti půdy, což se následně pozitivně odráží ve zvýšené schopnosti půdy vázat vodu, která bývá v posledních suchých letech zvláště v oblasti Jižní Moravy často diskutovaným tématem,“ upozorňuje Josef Kolář.
Podle starostky Štítar Pavly Rozsypalové zatím zastupitelstvo k tomuto záměru žádný oficiální postoj nezaujalo. „V tuto chvíli by to bylo předčasné. Pan Kolář nám záměr teprve minulý týden představil a budeme o něm jednat na příštím zasedání zastupitelstva,“ uvedla Pavla Rozsypalová. Ve Štítarech by ale uvítali, kdyby velkovýkrmna vznikla když tak na jiném místě, dál od obce a ne ve směru převládajících větrů, jako je tomu v případě Donavy. Tato varianta ale není pravděpodobná. „Tento areál, v územním plánu určený pro zemědělskou činnost, je vzdálen od obce cca 750 m. Jedná se o ostatní plochu, na které je možná výstavba. Ostatní pozemky jsou v kultuře orná půda, případně trvalé travní porosty. Na těchto výstavba možná není, zvláště pak v situaci, kdy se v katastrálním území nachází plocha pro tento záměr vhodná,“ vysvětluje Josef Kolář.
