Pod výrobními náklady se v naší republice nabízejí jablka z Polska poté, co je kvůli embargu před osmi lety přestali do Ruska dovážet farmáři z této země. Od letošního jara je Poláci kvůli zákazu dovozu z Evropy do Běloruska nedováží ani tam. K tomu se přidávají zvýšené náklady za energie, přesto si zákazníci na Znojemsku toto ovoce koupí za stejnou cenu jako vloni. „Oproti ostatním potravinám cena jablek v obchodech a zejména výkupní cena, kterou nám obchodníci platí, nestoupá. Zlobí nás stav, kdy za jablka v obchodech zaplatíte 30 až 50 korun a my za ně utržíme pouze 8 až 16 korun od obchodníků. Přitom v našich nákladech jsou výdaje na pěstování, na dopravu do distribučních skladů, na nájem za prodejní obaly, které hradíme my ovocnáři a nikoliv obchod, ale i na pachty za pozemky. A především je to vysoká investiční náročnost na založení ovocného sadu a udržování kvalitních technologií na třídění a skladování,“ vysvětlil Ivo Pokorný ředitel ovocnářské společnosti POMONA Těšetice
Nezávadná jablka z Těšetic
Sadaři POMONY hodnotí letošní úrodu jablek jako velmi dobrou, a to co do množství, i kvality. V červnu probrali plody na stromech, aby omezili jejich počty a zvýšili kvalitu. I přesto se urodilo v průměru okolo 46 tun z hektaru. Spokojeni jsou také s rozbory ovoce na zjištění vnitřní jakosti plodů, a to včetně obsahu případných reziduálních látek pesticidů. Nechávají je každoročně provést v akreditovaných laboratořích. „Produkci jablek máme certifikovánu systémem GlobalGAP, který přísně kontroluje hygienické i ekologické podmínky pro pěstování jablek i další činnosti spojené se skladováním a expedicí. Letos jsme prošli mimořádným auditem za účasti zahraničních kontrolorů. Dobré environmentální úrovni napomáhá plnění pravidel Integrované produkce, kterou máme zavedenu,“ přiblížil Pokorný.
V Pomoně uchovávají jablka ve skladech s upravovanou atmosférou. To znamená, že oproti běžnému složení vzduchu je v nich zlomek kyslíku (1,5 procenta) a zvýšený podíl dusíku. Tím se zpomaluje zrání plodů a prodlužuje se možnost skladování do dubna či až do května. Část úrody zpracují na mošt, jeho roční produkce je kolem 70 tisíc litrů. Nápoj pouze pasterují, není ošetřen žádnou chemickou látkou.
Soumrak nad pěstováním ovoce?
Během posledních let v celé České republice dramaticky poklesly plochy ovocných sadů. Nejinak je tomu i v těšetické POMONĚ. Z původních 220 hektarů obhospodařují jen 70 hektarů. „Hlavním důvodem je ne příliš dobrá ekonomika ovocnářství a vysoká investiční náročnost na založení nových sadů. K ekonomickým potížím se přidal i nedostatek pracovních sil. Jde o velmi náročný obor, který se bez šikovných rukou zatím ještě dlouho neobejde. O to více patří poděkování našim zaměstnancům, kteří odvádí poctivou a náročnou práci,“ uzavřel ředitel Ivo Pokorný, který všem přeje chuť na naše jablka, zvláště ta z Těšetic. K dostání jsou například v prodejně Rynek, která je přímo v sadech. Pevně věří, že zákazníci budou mít zájem o domácí produkci. Pomona kromě jablek pěstuje i švestky, jejichž úroda se nijak nevymykala dlouhodobému průměru, meruněk letos sklidili více než předešlé roky.
Celý článek najdete v tištěné podobě Znojemského týdne nebo v jeho elektronické podobě.
