K čemu sloužila podzemní chodba mezi rotundou svaté Kateřiny přes Jámu do kostela Mikuláše ve Znojmě? Za jak dlouho opraví 186 hradišťských teras jeden člověk? Co dnes zbylo po Devíti mlýnech v Podyjí? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v nedávno vydané knize „ZNOJMO – Příběhy mezi nebem a podzemím.“ Jejími autory jsou Bronislav Mikulášek, Jaromír Poslušný a Jaromír Novák, kteří ji nedávno pokřtili šampaňským v Městské knihovně ve Znojmě. Za kmotra zvolili pamětníka, sedmdesáti devítiletého Miroslava Šárku, který jako kluk prožil se svými rodiči několik let v bývalém Gruberově mlýně v Podyjí. Trojici k napsání inspirovaly příběhy, dokumenty a snímky, které jim „zbyly“ po loňském vydání první publikace „ZNOJMO – Příběhy mezi nebem a zemí.“
Dohady o rotundě vyvrátí až fundovaný průzkum
Jak na křtu informoval Jaromír Poslušný, v knize přibližuje, jak od svého kamaráda z Ostravy obdržel z pozůstalosti unikátní dokumenty o rotundě svaté Kateřiny, která vyvrací oficiální historii. Přináší nové názory odborníků potvrzující teze historika Jaroslava Zástěry, že Znojmo založil kníže Sámo a na jeho vládu pak Přemyslovci navázali a že rotunda byla sídelním chrámem arcibiskupa svatého Metoděje, který je v ní i pochován. „Další člověk, soukromý badatel, který má rotundu zaměřenou a v ní zakreslených všech devatenáct panovníků, mi řekl, že pod apsidou je hrobka s Metodějem, přístupná chodbou přes Jámu až do svatého Mikuláše. V rotundě je i nápis o Metodějovi, ale ten byl historiky zakopán do země. Nevím, zda dotyčný má všechna svá tvrzení ověřena, “ komentoval Poslušný, který je profesí stavař. Navrhuje proto, aby město jako majitel této národní kulturní památky, nechalo po čtyřiceti letech provést její nový a věrohodný stavebně technický a historický průzkum. Dnes je totiž zcela jiná, dokonalejší technika i jiné možnosti. Vyvrátily by se tak nejrůznější dohady a pochybnosti o tom, co rotunda ukrývá. Stejně by se, podle něj, měla prozkoumat i radniční věž. „Ta už bohužel nemá vzácné dokumenty z 16. století, které byly sundány z báně věže při její opravě před 27 lety. Při letošní obnově v ní byly nalezeny jen kopie, originály zmizely neznámo kam,“ řekl Poslušný.
Lidé, o kterých se málo ví
Kniha obsahuje i příběhy lidí, kteří toho pro Znojmo mnoho udělali a příliš se o nich neví. Jednoho z nich představil Bronislav Mikulášek: „Byl to řídící učitel, hudebník, fotograf a především vlastenec Jindřich Vyhnánek, který přišel do Znojma v roce 1905 a ve městě stál u zrodu zakládání českých škol.“ Prvorepublikový a poválečný život v Podyjí přibližují vzpomínky pamětníků. Jednou z nich je Marie Štorková (rozená Plotová). Narodila se v roce 1947 ve Faltýskově mlýně, který stál u Dyje mezi Novým Hrádkem a Vraní skálou u Lukova. Druhá pamětnice devadesáti tříletá Olga Švarcová (rozená Peřinová), rodačka z Podmolí, která bohužel letos v létě zemřela, ještě popsala, jak v roce 1938 chodívala s babičkou do Wieningerova a Faltýskova mlýna pro mouku. I to, jak zemědělské družstvo její mamince za totality „laskavě“ dovolilo jít ostříhat vinohrad, který její rodina vlastnila v tehdy nepřístupném pohraničním pásmu na Šobesu. Přestože Šárkovi se šesti dětmi strávili v Gruberově mlýně jen necelé tři roky a pak jej museli kvůli uzavřené hranici (železné oponě) okamžitě opustit, pro jejich syna Miroslava Šárku byl „tento čas tím nejkrásnějším, co ho v životě potkalo.“ Další zajímavostí knihy je například příběh z Hradiště, kde pod Rabštejnem již naštěstí zanikl drastický zvyk z hostince U Obří hlavy z roku 1666. O posvícení postavili místní obyvatelé menší ponton uprostřed Dyje a na něj upevnili živého kohouta, do něhož se hosté trefovali kameny!
Sportu třikrát zdar!
Významnou část knihy tvoří historie znojemských sportů i výstavba stadionu a hřišť ve městě. Na fotkách se možná najdou bývalí či současní hokejisté, cyklisté, atleti, motorkáři či házenkáři. V publikaci nechybí ani básně, povídky a rozhovory autorů se známými znojemskými osobnostmi. Graficky ji upravili Jaromír Novák a Bronislav Mikulášek. Oba jsou autory většiny současných barevných i černobílých fotografií. Historické a málo známé snímky zapůjčil ze své sbírky Josef Vlasák ze Znojma. Kniha je k dostání ve znojemských knihkupectvích a její autoři si moc přejí, aby ve čtenářích probudila zájem o historii a současnost Znojma.
