Jan Pirk: VIP je pro mě každý pacient, operuji ho, jak nejlépe umím

Emeritní přednosta pražského Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM, sportovec a spoluautor dvou knih, třiasedmdesátiletý Jan Pirk, zavítal do Znojma. Ve vysokoškolském klubu Harvart přednášel o „Stresu a jeho vlivu na lidské zdraví“. Podle něj na tento fenomén, který provází lidstvo od pravěku, dnes reagujeme stejně jako lovci mamutů, kteří buď zvíře ulovili, nebo před ním utekli. „Při stresu se začnou mobilizovat průdušky, které okysličují svaly, aby mohly dobře pracovat. Uvolní se energie ze zásob, zvedne se hladina cukru i cholesterolu, rozbuší se srdce, dojde k zúžení periferních cév, máte studené ruce. Méně se prokrví ledviny, protože organismus už ví za ty miliony let, že tekutiny v těle bude potřebovat v podobě potu na boj nebo útěk. Stejně tak se zvýší krevní srážlivost kvůli možnému zranění v boji,“ přiblížil Pirk.


Závislost, která uzdravuje
Co ale udělá moderní člověk, když se dostane do stresu? „Zapálí si cigáro, sedne si před obrazovku počítače nebo televize, a aby si obalil nervy, dá si něco sladkého. S každou cigaretou se mu odlupují buňky cév, které se tak stanou více propustné a začnou se v nich ukládat tuky a cholesterol, které zvápenatí a vznikne plát. Cévy se zúží, a pokud se zvýší srážlivost krve, člověku hrozí infarkt, vysoký krevní tlak, cukrovka či mozková mrtvice,“ nastínil rizika Pirk. Současně zdůraznil, že je to právě pohyb a sport, který nám pomáhá zvládat negativní stres (distres). „Sportováním si vypěstujete endorfinovou závislost, což je droga, která vzniká v našem těle po závodě, běhu nebo utkání v podobě nádherného pocitu. Když jej nemáte, tak vám chybí,“ nastínil Pirk, který pravidelně běhá a třináctkrát absolvoval maraton, chodí plavat a v zimě o víkendech lyžuje. Za jeden z nejkrásnějších okamžiků svého života považuje ranní běh lesem u Jevan, kam jezdí s rodinou na chatu po rodičích.


Obratní, vytrvalí a silní mohou být i senioři
Lidé střední a starší generace se sice co do rychlosti mladým nevyrovnají, ale podle Jana Pirka mohou trénovat vytrvalost, sílu i obratnost. „Pokud budou senioři alespoň pětkrát týdně cvičit a dvakrát týdně posilovat, pak na tom budou zdravotně dobře. Kdo nesportoval, ať začne s nordic walking, který zaměstnává celé tělo. Pohyb je prevencí proti obezitě, osteoporóze, rakovině tlustého střeva i prsu, kardiovaskulárním nemocem, úzkostem a depresím,“ vysvětluje lékař a sportovec. Dodává, že on sám denně vstává za pět minut půl šesté ráno a půl hodiny cvičí a posiluje zádové a břišní svaly. Nedávno si pořídil na cvičení i ribstol.


Zlatou střední cestou je všežravec
Ve Znojmě připomněl, že k pilířům zdravého života patří i odpočinek, dostatečný spánek a rozumné stravování. „Podle Starého zákona, knihy Mojžíšovy, je všechno, co se hýbe, pokrmem. Člověk je tedy všežravec, není ani šelma, ani vegetarián. Všimněte si, že vegetariánská zvířata jen žerou a přežvykují,“ nastínil Pirk. Dodal s humornou nadsázkou, že k jídlu patří i přiměřená konzumace vína, která nedělá problémy konzumentovi ani jeho okolí. Víno samozřejmě nesmí lidé užívající léky na psychické nemoci a ti, co mají nemocná játra.


Vína ze Znovína chutnají i vnoučatům
Posluchači v Harvartu zahrnuli Jana Pirka otázkami, na které ochotně, vtipně, s nadhledem a rád odpověděl. Chtěli vědět, zda víno nerozpouští vápenaté usazeniny v cévách. „Bohužel to nejde, ale proces jejich ukládání se dá zastavit, cévy samy částečně regenerují, ale nesmí převládnout proces jejich poškození (regrese). Lékařská věda umí cévy roztáhnout nebo nahradit. Pomocníkem na jejich zpevnění je vitamín C,“ shrnul lékař, který má ve Starovicích na Hustopečsku vinný sklípek. Když se mu narodilo vnouče (má jich sedm), tak u svého kamaráda, ředitele Znovínu Pavla Vajčnera, vždy objednal dva kartony vín, na která nechal udělat vinětu s křestním jménem novorozence a uložil je ve svém sklípku. „Když vnoučatům bylo osmnáct, tak jsme je ve sklípku vždy otevřeli. Myslel jsem, že víno nebude k pití, přitom bylo úžasné a báječné, nebylo mladé a veselé, ale rozvážné a klidné. Další láhev otevřu, až jim bude třicet. Každý jich má dvanáct, takže tu mohou být do stovky,“ řekl Pirk.


Celý článek najdete v tištěné podobě Znojemského týdne nebo v jeho elektronické podobě.

REKLAMA