Nejen symbol moudrosti si dala „do vínku“ domácí škola a školka ve Znojmě. Má název Komunitní centrum Hravá sova a u jeho zrodu stály před více než rokem a půl tři maminky – Petra Šnajderová, Šárka Sochnová a Zdenka Košická. „Covid zavřel školy a také my jsme zůstaly s dětmi doma a začaly se s nimi učit. Přitom jsme zjistily, že výuka se dá přizpůsobit jejich potřebám, možnostem i přáním. Pokud je něco nebavilo, snažily jsme se je motivovat tak, aby je učební látka zaujala,“ přibližuje Petra Šnajderová metody, které maminky uplatňovaly nejen při výuce na dálku se svými dětmi, ale především se jimi dnes řídí v komunitním centru.
Hravá sova našla zázemí v domě na Kotkově ulici ve Znojmě, jehož část si pronajala. Ve čtyřech třídách po pěti až deseti žácích se učí 22 dětí od první do deváté třídy. Ročníky jsou spojené, ale důsledně tu uplatňují Komenského zásadu „škola hrou“. „Každé dítě je jiné, některé potřebuje více času na probíranou látku. Například žáci s dysgrafií nebo s dyslexií se učí svým tempem a učivo tak zvládají, zatímco v běžné škole by neprospívali. Také k nám přešel chlapec, který byl na základní škole šikanován,“ popisuje Šnajderová. Dodává, že v době covidu byl o domácí vyučování v Hravé sově mezi zaměstnanými rodiči velký zájem, protože ne všichni mohli zůstat s dětmi doma. „Bylo přihlášeno na pět desítek žáků, ale odradilo školné, které vychází měsíčně na 3 500 korun. Děti zato mohou u nás pobývat od půl sedmé ráno až do čtyř odpoledne. K dispozici mají vybavenou tělocvičnu, deskové hry, zajištěný je i pitný režim,“ vyjmenovala Šárka Sochnová. Poznamenala, že centrum nemá žádné sponzory, a tak obědy se platí navíc.
Hravá sova má štěstí na učitele
Komunitní centrum funguje na principu domácího vyučování, pro které platí podmínka, že ten, kdo učí děti na úrovni prvního stupně základní školy, musí mít středoškolské vzdělání, pro druhý stupeň je požadavkem vysoká škola. Hravá sova tyto požadavky splňuje, navíc má to štěstí, že stěžejní předměty – matematiku fyziku a chemii, učí vysokoškolský pedagog. „Je to nejen odborník, ale vyučuje s láskou a s nadšením. Děti výuka nesmírně baví. Například fyzikální působení síly jim vysvětluje jako hru v kuželky. Samozřejmě, odborný výklad je nutný, ale školáci mají u nás víc času látku procvičit a vstřebat. Dvakrát ročně chodí na přezkoušení do základní školy ve Vémyslicích nebo ve Valticích na Břeclavsku.“ přiblížila Šnajderová. Doplnila, že se oficiálně nazývají průvodkyně vzděláním, děti je také oslovují teto nebo i křestním jménem.
Mateřské centrum i pro mrňata
Součástí Hravé sovy je také domácí školka. Vznikla zcela náhodou, ve stejnou dobu jako škola. Rodiče k nim vozili autem školáky a měli s sebou zpravidla mladší dítě. Aby s nimi nemuseli cestovat do klasické školky, tak své potomky nechávali dopoledne tam. „Brzy se o nás doslechli další rodiče, a tak se skupinka osmi mrňat rozrostla na 23. Nejmladšímu jsou dva a půl roku, nejstaršímu je šest. Moc nás těší, že se jim u nás líbí. Začínali jsme přitom jako ‚nouzovka‘ pro rodiče, kteří museli jít do práce a neměli nikoho, kdo by se postaral o jejich děti. Bohužel za celodenní pobyt dítěte včetně stravy zaplatí čtyři tisíce korun,“ vysvětlila Sochnová, kterou mrzí, že od města se jim zatím nedostává materiální, ani finanční pomoc, i když ve Znojmě prakticky zajišťují chybějící místa ve školkách.
Tábory i tvoření v dílničkách
Hravá sova pořádá kromě školních výletů, exkurzí a vycházek také příměstské tábory, a to i o jarních prázdninách. Děti také ve workshopech zkouší různé výtvarné a rukodělné techniky. Mnoho aktivit komunitní centrum připravuje i pro veřejnost, jako například halloween, vánoční tvoření se seniory, jarmark vlastních výrobků, velikonoční dílničky jak pro děti, tak pro seniory, pálení čarodějnic nebo Dětský den.
Obstojí školáci v konkurenci?
Krédem komunitního centra je naučit podstatné znalosti a vědomosti. „Neplýtváme proto časem na učení věcí, které školáci nebudou v životě potřebovat. Snažíme se, aby se děti rozvíjely směrem, který je baví,“ vyjádřila Sochnová. Prubířským kamenem domácího vyučování se stanou jeho první tři absolventi: Josefa čekají přijímací zkoušky na střední školu v Třebíči, jeho spolužačka Karolína se hlásí na učení obor kosmetička-kadeřnice na učilišti ve Znojmě na Přímětické a Jakub se chce vyučit opravářem zemědělských strojů na znojemské Střední odborné škole, Dvořákova. „Zajímá mě matematika a fyzika, což jsou důležité předměty na průmyslovce, a tak se jim hodně věnuji. Na původní základní škole jsme nedůležité věci probírali moc podrobně a důležité často jen krátce. Na Hravé sově se mi líbí, že nás podporuje v tom, co nám jde v učení,“ svěřil se patnáctiletý Josef. Jeho spolužák Jakub přešel do komunitního centra kvůli učitelům na základní škole, kteří se podle něj více věnovali žákům s výborným prospěchem, zatímco těm průměrným, ke kterým patřil i on, už méně. „Nemáme obavy, že naši deváťáci neuspějí, jsou šikovní a na přijímací zkoušky se připravují,“ uzavřela Sochnová.
