Stavba okruhu na Kasárenské začne i skončí letos

(Foto: ŘSD JMK) Místem častých nehod je ve Znojmě Kasárenská křižovatka. Je součástí hlavního tahu na Prahu silnice I/38 a protíná silnici druhé třídy směřující na Vranovsko. Klasické křížení zde ještě letos nahradí okruh, který zvýší bezpečnost, zrychlí a zpřehlední dopravu. Silničáři nedávno vypsali výběrové řízení na firmu, která okružní křižovatku vybuduje. Stavět se začne v druhé polovině letošního roku, a to ve třech etapách. V té první budou vedle Kasárenské křižovatky vybudovány dočasné komunikace pro náhradní dopravu. Ve druhé bude okruh vybudován, a to včetně přeložek a nových inženýrských sítí. Ve třetí etapě dělníci odstraní provizorní vozovku a upraví jednotlivá ramena okružní křižovatky. Investice vyjde na 39,1 milionu korun bez DPH.


Žulová dlažba pro auta s nadměrným nákladem

Okružní Kasárenská křižovatka s vyvýšeným středovým ostrovem o průměru 27,5 metru a s vnějším průměrem 45 metrů je projektována pro nadrozměrné náklady. Vedle středového ostrova proto bude pojízdný prstenec ze žulové dlažby oddělený sklopenou betonovou obrubou. Počítá se také s instalací dopravního značení zabraňující jak průhledu skrz křižovatku, tak oslunění řidičů aut.


„Jízdní pruhy jsou na silnici I/38 navrženy v základní šířce čtyři metry, které se před vjezdem a z výjezdu do křižovatky rozšíří na 4,5 metru. Na silnici II/408 jsou před vjezdem do křižovatky navrženy dělící ostrůvky nejméně 1,7 metru široké a 18 metrů dlouhé. Na silnici I/38 se počítá s jejich stejnou šířkou a s délkou 30 metrů. Ostrůvky budou vydlážděny a ohraničeny obrubou s odrazkou, takzvanými skleněnými oky,“ seznamuje za investora, Ředitelství silnic a dálnic Jihomoravského kraje, jeho mluvčí Lucie Trubelíková. Doplnila, že všechny ostrůvky jsou navrženy jako průjezdné, kdyby bylo zapotřebí objet stojící vozidlo. Nová křižovatka bude osvětlena v celkové délce 673 metrů.


Jeden pozemek musel být vyvlastněn

Silničáři pro stavbu vykoupili celkem 15 pozemků, kdy šlo o poměrně malé plochy a zaplatili za ně necelých 400 tisíc korun. „Jeden pozemek, jehož vlastníkem byl soukromý subjekt, byl vyvlastněn. U dalšího problematického pozemku jsme využili nové technické řešení, které nám umožnilo stavbu uskutečnit bez nutnosti vyvlastnění,“ informovala Trubelíková.

REKLAMA