Nešťastné rozhodnutí Okresního soudu ve Znojmě, které mělo vyrvat pětiletou Haničku z rukou pečlivé a milující matky a s okamžitou platností ji svěřit do péče otce, kterého prakticky nezná, bude mít svoji dohru v podobě policejního vyšetřování. To bude tentokrát prověřovat činy nejen soudkyně, ale také pracovnic znojemského Odboru sociální péče a ochrany dětí a odboru školství. Ty měly podle podaného trestního oznámení nad rámec svých pravomocí a zřejmě i zákona pomáhat jedné ze stran sporu.
Jako fatální pochybení znojemského OSPOD i okresního soudu se jeví zejména to, že před vydáním tak zásadního rozhodnutí vůbec nekontaktovaly dítě, o něž se jedná. Hanička je ve svých pěti a půl letech podle učitelek z mateřské školy bystré a chytré dítě a podle právničky, která se podobnými spory už dlouhá léta zabývá, tak byla porušena participační práva dítěte. Ostatně právo dítěte vyjádřit svůj názor, obzvláště v tak osudové věci, je jedním ze stěžejních bodů Úmluvy o právech dítěte, ke které tehdejší ČSFR přistoupila už necelý rok po jejím vzniku na podzim roku 1990 a Česká republika závazky z ní plynoucí převzala ke dni svého vzniku 1. ledna 1993
„Právě právo dítěte vyjádřit svůj názor, tedy jeho základní participační právo, považuji jako advokátka ve své praxi za zcela zásadní, neboť z textu samotné Úmluvy vyplývá, že dítě je oprávněno vyjádřit svůj vlastní názor, přičemž odpovědným orgánům recipročně náleží povinnost tento názor vyslechnout a věnovat mu náležitou pozornost a zohlednit ho při následném řešení nastalé situace,“ uvádí advokátka, která se zabývá civilním právem se zvláštním zaměřením na rodinné právo především v oblasti opatrovnického řízení a úpravy poměrů nezletilých dětí.
Soudkyně Okresního soudu ve Znojmě podle podaného trestního oznámení porušila zákon o GDPR, když zaslala bezprostředně po soudním jednání protokol o něm třetí osobě, která nebyla účastníkem soudního jednání. Konkrétně ředitelce mateřské školy, do níž Hanička chodí. Protokol přitom obsahoval citlivé údaje o matce, nejen například rodné číslo či číslo občanského průkazu, ale také údaje o zdravotním stavu či finančních poměrech matky. Mohlo by se tak jednat o trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji a zneužití pravomoci úřední osoby i porušení zákonem dané mlčenlivosti. Co se týče pracovnic znojemského OSPOD, ty podle sdělení matky viděly Haničku naposled před dvěma a půl lety, přesto se odvážily navrhnout soudu tak zásadní rozhodnutí, jako je změna péče o pětileté dítě. Okresní soud navíc podle matky ignoroval opakovaně její požadavky na znalecký posudek dětského psychologa či pediatra a ve svém rozhodnutí ani neodůvodnil, proč tyto navrhované důkazy nepovažoval za nutné.
Z pohledu odbornice na práva dětí se jedná o obrovské pochybení, že byla nařízena předběžná vykonavatelnost v rámci vyhlášeného rozsudku ohledně změny péče dítěte do okamžité péče otce, bez toho, aby bylo zjištěno, zda dítě tuto změnu po psychické stránce zvládne. Navíc pokud měl znojemský OSPOD tak velké pochybnosti o péči matky, že požadoval odebrání dítěte, měl podle ní daleko dříve zařadit Haničku pod paragraf 6 zákona č. 359/1999 Sb. o SPOD a vést ji jako ohrožené dítě, což neudělal. Naopak nad rámec svých pravomocí začaly pracovnice znojemského OSPOD i Odboru školství jednat v den inkriminovaného soudního jednání. Ještě před vynesením rozsudku se dotazovaly ve školce, zda je Hanička přítomna a následně informovaly ředitelku školy o tom, že byla změněna péče a měly snahu na ni působit ve smyslu, aby už Haničku matce nevydávala. OSPOD Znojmo tak porušil zákonem danou mlčenlivost o tom, že byla změněna péče, přičemž neměl právo tuto informaci sdělit třetí osobě. To přísluší výhradně účastníkům řízení, tedy především otci.
Výše zmíněné jednání ředitelka školy považuje za velice nestandardní. Naopak ji velmi překvapilo, že před vydáním tohoto rozsudku ji nikdo nekontaktoval se žádostí o posudek, jak se podle ní děje i v méně závažnějších případech. „Jako ředitelka školy jsem pro OSPOD Moravské Budějovice mnohokrát psala vyjádření na dítě ve škole nebo ve školce. V tomto případě se na Haničku nikdo neinformoval,“ podivuje se ředitelka. I ji velmi udivilo rozhodnutí soudu. „Od samého počátku byl vztah matky i dcery naprosto v pořádku,“ zdůraznila ředitelka. Také podle psycholožky, která vedla s malou Haničkou pohovor, není náhlá změna péče v jejím zájmu. „Na základě popisu rodinné situace matkou a s ohledem na proběhlé setkání s dívkou se domnívám, že náhlý kontakt s otcem, kterého nezná, navíc v cizím prostředí, pro dívku není vhodný. Je přivyklá osobě matky a svému prostředí. Náhlá a nečekaná změna prostředí, na kterou není připravena, by mohla mít neblahý vliv na její celkovou psychickou pohodu a vývoj, a proto tuto změnu nyní nedoporučuji,“ uvedla ve své zprávě psycholožka.
Naštěstí se exekuční vydání dítěte zatím neuskutečnilo, takže malá Hanička je stále ještě u maminky. Případ má nyní ve své moci odvolací Krajský soud v Brně. Znojemský týden kontaktoval vedoucí znojemského OSPOD Mgr. Ivanu Pluskalovou s žádostí o odpovědi na několik zásadních otázek, které se týkají tohoto případu. Ta nás odkázala na tiskovou mluvčí Města Znojma, která zprostředkovala následující odpověď: „V souladu s příslušnými právními předpisy jsme povinni zachovávat naprostou mlčenlivost ohledně jakýchkoli činností spojených s Orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Poskytování informací o probíhajících či plánovaných úkonech by mohlo narušit průběh vyšetřování nebo ohrozit ochranu zájmů zúčastněných osob. Z tohoto důvodu nejsme oprávněni sdělovat žádné podrobnosti o případu ani potvrzovat či vyvracet jakékoli informace. Tato opatření slouží k zajištění nestrannosti a důvěrnosti celého procesu.“
