Ve právě probíhajícím vánočním čase se tradiční nabízí rozhovor s duchovním. Letos padla v redakci volba na farnost lechovickou a proto vám přinášíme povídání s Markem Orko Váchou.
Otče, pojedete letos na Vánoce za rodinou nebo zůstanete s vašimi farníky tady u nás na Znojemsku, konkrétně v Lechovicích?
Vánoce jsou svátky rodin a jsou to přesně ty dny, kdy mají být rodiny aspoň na pár dní pohromadě. Sám rodinu nemám, budu v Lechovicích. Každý rok mívám na Štědrý večer pozvání od farníků či přátel z Brna k někomu do rodiny, odmítám zarputile všechny. Jistě by to pro jejich děti byl silný vzkaz, že o Vánocích máme přijímat pocestné a osamělé duše, na druhou stranu si říkám, že aspoň na ten Štědrý večer by rodina měla být pohromadě sama o sobě a užít si to společně a ten jeden den bez provozování charity.
Co vůbec vy a Vánoce?
Jsou kouzelné v plném významu slova a kouzlo funguje na nás na všechny. Jinak po celý rok býváme různě kritičtí, když ne k Pánu Bohu, tak k tomu jeho pozemskému personálu. O Vánocích nastává mír, Vánoce slavíme všichni a všichni se vypravíme i na tu půlnoční. Vánoce si nás podmaní, protože máme radost, že někomu děláme radost.
Celý rok s nataženou rukou po lidech nebo po Bohu něco chceme, nyní je tomu naopak. Bůh přichází jako dítě, které jako všichni novorozenci je naprosto závislé na času a darech okolí. Teď něco dáváte vy Bohu a lidem a světe div se, darování vám dodá důstojnost. Poslední bezdomovec, který jinak celý rok žije z darů ostatních, může nyní sám někoho obdarovat.
Jak trávíte vánoční svátky? Dlíte je na modlitbách a k tomu dodržujete všechny ty tradice? Držíte půst na Štědrý den a tak?
Na modlitbách se snažím dlít průběžně celoročně. Co se týče životosprávy, jsem trochu indián
a trochu divoké zvíře, spíše se musím hlídat, abych jedl nějak pravidelně. Ale jak žiji sám, tak olovo neleji, jmelí jsem nezakoupil, jablka nekrájím, kouličky ani prskavky nevěším ba ani kapra se salátem nepřipravuji. Pravda, farníci mě pak vždy zásobí náloží nejrůznějších pokrmů a cukrovím přinejmenším na celý zbytek roku.
Jaké jsou vůbec Vánoce v církvi? Jak moc jiné jsou od těch, jak je znají čtenáři u sebe doma?
Jsou úplně stejné, jak je znají čtenáři u sebe doma. Ale ano, to slovo na tři písmena, které jak vyslovíte tak, jak píše Martin Buber, žádné slovo není tak zle znečištěné, tak rozervané. Lidská pokolení navalila na toto slovo tíhu svých životů a přitlačila je k Zemi; leží v prachu a nese veškerou tíhu; malují grimasy a píší pod to Bůh!, zoufá si. Pavel o tom říká, že v tom čemsi žijeme, pohybujeme se a jsme a jeho kolega Jan, že to ono je láska. Židovství první s určitým rozechvěním objevilo, že se s tím dá mluvit. Že se s principem světa dá mluvit. Křesťanství pak, že to ono, myšlenka, láska, smysl, slovo, se stalo tělem, že se to stalo kusem této země. Tak to prožíváme my křesťané o Vánocích, a že když se tak stalo, tak máme být i my k sobě navzájem štědří, dobří; vždyť svět má smysl, svět má slovo! ὁ λόγος σὰρξ ἐγένετο“, ho logos sarx egeneto, slovo se stalo tělem!, v tom je všechno. Tak o tom jsou vánoce.
Máte jako duchovní na Vánoce asi víc práce než běžně v kalendářním roce?
To tak je, ano. Musím se každoročně přesvědčovat, že takto jsem to chtěl.
Čas od času jste vidět i v různých debatních či společenských magazínech na televizních stanicích, připravujete pro některý kanál svůj vánoční pořad?
Před Vánocemi se pravidelně aktivizují všichni podcasteři, televize komerční i státní a nejrozmanitější rozhlasové stanice a chtějí mít pro posluchače nějaký vánoční takzvaně povznášející rozhovor, tak si zavolají vás jako faráře a tak povznášíte. Letos to bude například a mimo jiné dlouhý rozhovor pro časopis s názvem Blesk pro ženy. Koho jiného taky pozvat, že?
Kdy vás budeme mít možnost vidět naživo na nějaké mši? Bude to jen ta Půlnoční v lechovickém poutním chrámu?
To není tak těžké, mám každou neděli v Lechovicích v 8.30 mši svatou, pak ještě v Božicích v 10.30. Snažím se dost úzkostlivě být přes rok ve farnosti a odmítám na neděle pozvánky na řečnění na festivalech, kongresech, poutích nebo i na duchovních cvičeních. Skoro každou neděli jsem v Lechovicích, s výjimkou dovolené, kdy obvykle vyrážím na několik týdnů na expedici.
Na rozhovory s novináři z Čech nebo Slovenska podle mého zvyklý budete, ale je nějaká otázka, kterou byste chtěl dostat, ale ještě vám ji nikdo nikdy nepoložil?
Jsem plachý introvert, opravdu neexistuje na světě žádná otázka, kterou bych dostat chtěl, abych se pak mohl, konečně!, rozhovořit.
Zajímá vás něco i jiného než je jen svět církve, historie, duchovna a filosofie?
Nečekaně ano! Mám vystudovanou biologii, jsem fanoušek fotbalu, hokeje i UFC, miluji ragby, fotografuji živou přírodu, živím se tím, že v Praze na medicíně učím lékařskou etiku, snažím se každý rok vyrazit někam daleko, srdcovou krajinou je jižní Amerika, v žilách mi tepe stejná krev jako vám. Až budete přemýšlet o vhodném dárku pro faráře, tak jistě uměleckým křížem nebo zbožnou knihou nic nepokazíte, ale za sebe uvítám i dobrou whisky.
Dovolte mi závěrem našeho krátkého povídání popřát vám Bohem požehnané vánoční svátky a než se s vámi rozloučím, chci použít ještě svou obligátní poslední otázku, která je spíše možností poslat nám všem nějaký vzkaz, něco nám sdělit. Říci, co byste měl na srdci, co vás tíží nebo třeba i prozradit nějaké své tajné přání, které by se nám všem mohlo v tento čas splnit. Využijete toho? Je něco, co byste nám všem rád sdělil?
Ano, to chci. Vánoce jsou svátky, kdy všichni zažíváme univerzální pravdu tohoto vesmíru: darovat je lepší než dostávat. Udělejte někomu radost dárkem, který nemusí být z obchodu, ale může být. Namalujte obrázek. Něco vyrobte. Zatelefonujte seniorovi, pro kterého ten půlhodinový rozhovor bude jediný kontakt s lidmi toho dne nebo toho týdne. Kupte někomu knihu, která by se mu mohla líbit. Pohlídejte někomu nemocné dítě, nebo třeba vyvenčete psa. Pamatujte, že neexistují malé dobré skutky, jsou jen dobré skutky. Dívejte se kolem sebe a naučte se dívat kolem sebe a udělejte radost tam, kde nemusíte, ale můžete. Pusťte spěchající auto v pruhu před sebe. Napište někomu krátkou zprávu na whatsapp, že ho máte rádi. Řekněte svým nejbližším, že je milujete a nestyďte se za to. Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného syna, tak byste ten svět mohli milovat taky.
Otče, moc vám děkuji za rozhovor a přeji, ať se letošní Vánoce stanou klidnými, šťastnými a spokojenými, přesně takovými jako je vidíte ve svých nejtajnějších snech.
Daniel Rubeš
