Populární moderátor a redaktor Jindřich Šídlo navštívil naše město Znojmo sice již koncem školního roku, konkrétně krátce před začátkem prázdnin, když k nám přijel s kolegou M. Rozsypalem a besedou k jejich společné knize Já si to všechno pamatuji, ale na otištění rozhovoru s ním přišel čas až teď. Ono ho totiž lze potkat v ulicích našeho města právě v tomto období, neboť tu, stejně jako v létech minulých, s největší pravděpodobností opět tráví svou dovolenou. Nejenom o jeho vztahu k našemu okresu, ale také o tom, že okrajově vnímá po dlouhá léta též naši komunální politiku, se nesl rozhovor vzniknuvší na dvorku kavárny Žlutá ponorka.
Pane Šídlo, první věc, která mě napadla, je jazyk; respektive vaše příjmení, které končí na O, což by podle některých mělo být nesklonné. Jak je to u vás? Skloňujete nebo neskloňujete své jméno? Nebo to necháváte na druhých?
Mně je to v zásadě trochu jedno, ale doteď jsem si myslel, že se moje jméno normálně skloňuje. Celých mých dvaapadesát let se to jméno skloňovalo, takže když se bude skloňovat, budu na to líp slyšet. Ale jinak mi to je celkem jedno.
Já vím, že k nám na Znojemsko jezdíte poměrně pravidelně, protože tu máte rodinné, respektive osobní vazby. Dalo by se tedy říct, že jste tu doma?
Takhle bych si to nedovolil říct, že jsem tu doma, ale mám k tomuto kraji vztah. Maminka mojí ženy pochází přímo ze Znojma a rodina má chatu na Vranovské přehradě. Trávíme tu už spoustu let část léta. Naše dnes devítiletá dcera tu udělala své první kroky, na Lančovské zátoce. Takže tady to trochu znám, nezabloudím tu. Nejde jen o Znojmo, ale i o krajinu kolem Podyjí, do Čížova se chodíme dívat na pozůstatky železné opony. Mám k tomu kraji přirozený vztah.
Před několika měsíci rezonovala ve Znojmě velká komunální kauza s palácovým převratem na radnici, kdy staré vedení muselo odstoupit a bylo nahrazeno novým. Dostali jsme se s ní až do celostátních zpráv. Jak jste to vnímal vy?
Všiml jsem si toho. Myslím, že to i nějak souviselo s předvolební atmosférou, protože bylo před volbami. A což nebývá běžné, angažovala se v tom i předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Nepřikládal jsem tomu hlubší význam. Komunální politika bývá stabilnější než ta velká, i když občas se změní radnice z ničeho nic. Velká politika má ale větší dramata. Já sám žiju v městské části, kde máme už jedenáct let stejného starostu a pokud bude chtít, tak myslím, že tam tím starostou bude skoro doživotně. Tak to prostě někde chodí.
A měl jste se Znojmem nějakou politickou zkušenost či větší přehled i dřív?
Ano, poprvé jsem zaznamenal Znojmo v politickém kontextu před více než 20 lety. V roce 2002 byl v tomto volebním obvodu zvolen Vladimír Železný senátorem. Byla to mimořádně zajímavá postava. Půl roku po zvolení byl vyhozen z televize Nova, v době, kdy ztrácel vliv v televizi a řešily se majetkové přesuny. Říkali jsme si, proč si vybral zrovna Znojemsko. V té době byl trestně stíhán a spekulovalo se, že hledal senátorskou imunitu. V Mikulově měl dům a k regionu měl vztah.
A jiné kauzy s naší radnicí jste nezaznamenal? Nebo ještě jiné další politické události spojené se Znojmem?
Ale ano; například jsme v roce 2017 před parlamentními volbami dělali pro náš pořad debatu u sudů s vínem. Měli jsme tam Petra Fialu, Miroslava Kalouska, Martina Stropnického i Tomia Okamuru. Byla to velká akce a byla to nakonec mimořádně zajímavá debata.
Dnes jste dojel propagovat svou knihu, která se jmenuje Já si to všechno pamatuju. Co si opravdu pamatujete a co byste nejradši zapomněl?
On ten titul je trochu marketingový slogan. Nepamatuju si všechno, mám výpadky, hlavně když mi manželka něco řekne a já to zapomenu. Ale pamatuju si dost z devadesátých let, z doby budování státu. Pamatuju si to líp než události z minulého týdne. Občas se sám divím, jaké hlouposti si vybavím. Nechci zapomenout nic, protože všechno k nám patří. Politicky si myslím, že Česko i přes zklamání jde v zásadě správnou cestou. To byl mimochodem slogan Občanského hnutí ve volbách 1992; Budoucnost máte ve svých rukou. Lidé tehdy ale více uvěřili heslu „Jdeme správnou cestou“, které používala jiná politická formace.
Náš rozhovor vzniká v čase, kdy praskla na vládu bitcoinová kauza a spekuluje se o předčasných volbách. Budou?
Nemyslím si, že budou. Vládní koalice má pořád většinu, a i když to skřípe, zatím tam není vůle to položit. Opozice sice volá po volbách, ale reálně nemá sílu to prosadit. Je tu taky právní rovina: předčasné volby nelze vyhlásit ze dne na den. Musí se na nich ústavně shodnout nejméně 120 poslanců a zároveň musí být jasně vyhlášený termín alespoň 90 dní dopředu. To je procedura, která se nespouští kvůli politickému šumu, ale jen při skutečné krizi. A to zatím opravdu nenastalo.
A na závěr, abychom zachovali styl našich rozhovorů, poprosím vás o vzkaz pro čtenáře Znojemského týdne.
Líbilo se mi, co říkal Michal Rozsypal, že Znojemsko je krásný kus země. Snáší se to líp, když tu člověk nebydlí, ale má na to dojem z venku. Přeju vám, ať se tu máte co nejlíp. Ať je Znojemsko tak vyhledávanou lokalitou, jakou je u nás v rodině už desítky let. Těším se, když sem v létě s rodinou přijedeme. Neřeším politiku, jen výlety kolem Dyje, Hardegg, Čížov, Lančov.
