(Foto: Hasiči JHM) Masivní úhyn všech 125 bažantů a nadpoloviční většiny téměř 7000 bažantích kuřat ohlásili krajské veterinární správě chovatelé z bažantnice v Čejkovicích o třetím květnovém víkendu. V tomto komerčním chovu bažantů bylo potvrzeno ohnisko vysoce patogenní ptačí chřipky. Na farmě je dále na 1 500 kusů dalších druhů ptáků, zejména kuřat kura domácího a dospělých slepic, několik desítek kachen, pávů nebo hus. „Zbývající drůbež v chovu bude utracena a neškodně odstraněna v asanačním podniku. Okolo zasaženého chovu budou vymezena uzavřená pásma a v nich přijata mimořádná veterinární opatření,“ konstatoval ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
Veterinářům, kteří třetí květnovou středu utratili zbylou drůbež v komerčním chovu v Čejkovicích, pomáhali hasiči. Na místo dorazili před osmou ráno a jejich úkolem bylo především zajistit dekontaminaci osob a techniky. Byli to příslušníci se speciální technikou z brněnské stanice Líšeň, která je předurčená k zásahům s nebezpečnými látkami. Zapojili se také hasiči a technika ze znojemské stanice i dronový vůz z Vyškova. Celkem zasahovaly téměř dvě desítky hasičů, kteří se po ukončení prací po šesté hodině večer vrátili na své základny.
Nemoc se vrátila
Ptačí chřipka byla u nás v komerčním chovu naposledy zjištěna vloni v listopadu v Medlově, kde chovají krůty na výkrm. Všech 11 letošních potvrzených ohnisek ptačí chřipky bylo v nekomerčních malochovech. V těchto případech se podle legislativy nevymezují kolem chovů uzavřená pásma a nepřijímají se mimořádná veterinární opatření dopadající na místní chovatele. Zhruba od poloviny února měla Česká republika opět status země prosté ptačí chřipky, ale o ten nyní přijde. Nízké nákazové statistiky mají kladný vliv na obchodování s drůbeží a jejími produkty se státy mimo Evropskou unii.
Přenáší se i trusem volně žijících ptáků
Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a k jejich přenosu dochází zejména trusem. Infekci tak nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Patogenní viry aviární influenzy (ptačí chřipky) způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny. V chovech drůbeže tak způsobují významné ekonomické ztráty.
Uzavřené chovy nebo výběh se sítěmi
Základním preventivním opatřením je (pokud možno) chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde to nelze zajistit, je nutné přijmout opatření, která minimalizují rizika kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků, například umístit vodu a krmivo pod chráněný přístřešek, zabránit pohybu drůbeže na vodních plochách, kde jsou volně žijící ptáci. Dalším možným opatřením je zasíťování výběhů apod. Případné podezření na výskyt nákazy, což je zvýšený úhyn drůbeže, náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva, je třeba ohlásit krajské veterinární správě.
