Případ šestileté Haničky z Břežan, kterou Okresní soud ve Znojmě na podzim odebral její matce, která o ni do té doby vzorně pečovala, a svěřil ji do rukou otce, jenž léta otcovství popíral a dcera jej prakticky neznala, vzbudil mnoho emocí a nakonec se dostal i na jednání u kulatého stolu v Poslanecké sněmovně s podobně vyhrocenými kauzami, při nichž jsou největšími oběťmi malé děti. Dlužno říct, že odvolací krajský soud necitlivé rozhodnutí znojemské justice zrušil a o dalším osudu Haničky se bude ještě jednat. Její mamince se po zveřejnění příběhu začali ozývat další podobně postižené matky i otcové a výsledkem byl kulatý stůl v Poslanecké sněmovně, který by se měl stát východiskem pro nadcházející seminář a případnou změnu legislativy.
„Trvalo to šest let, než se mi podařilo navázat přímé spojení s Poslaneckou sněmovnou. Již od narození dcerky jsem aktivně psala e-maily, dopisy, naslepo jsem opakovaně chodila na vrátnice budov Parlamentu, volala jsem všude možně, prosila jsem své známé, aby mi předali kontakty na politiky, žádala jsem, aby o mně řekli politikům, psala jsem dopisy s prosbou o pomoc, ponižovala jsem se. Bylo to náročné, odpovědi nulové, maximálně mě asistenti politiků odkázali na neziskovky nebo na jiné organizace. V prosinci 2024 se mi podařilo setkat se poprvé s paní poslankyní Ing. Vladimírou Lesenskou v Poslanecké sněmovně, která mi věnovala svůj čas, poslechla si můj osobní příběh, povídaly jsme si i o jiných vyhrocených případech v ČR. Dohodly jsme se, že sesbírám pár příběhů i jiných poškozených rodičů. Navrhla mi možnost uspořádat Kulatý stůl – diskuzní fórum, kde bychom veřejnost seznámily a informovaly o vyhrocených případech,“ popsala zrod Kulatého stolu ve sněmovně jeho iniciátorka Hana Kubíková.
Ta nakonec shromáždila devatenáct příběhů rodičů, kteří mají podobné problémy jako ona sama a které se staly podkladem projednání u kulatého stolu s názvem Dítě jako rukojmí systému. „Musím říct, že bylo pro mě složité rozklíčovat sdělené informace. Byl také problém sehnat odborníky na toto téma. Odborníci měli zájem, ale na věc se dívali ze svých profesních důvodů, mlčenlivost, kariéry, politiky. Moje konečné rozhodnutí bylo, že nebudu rozdělovat a zakazovat někomu účast. Kdo měl skutečný zájem, ozval se mi, byl pozván. Bylo pozváno více lidí, maminky jsem zvala já, poslance Ing. Vladimíra Lesenská a odborníky jsme oslovovaly obě dvě. Na to, že to opravdu byla rychlá akce, tak jsme měly slušnou účast, přišlo téměř 30 lidí,“ konstatovala Hana Kubíková.
Tu mrzelo, že kromě již zmíněné Vladimíry Lesenské a předsedy SPD Tomia Okamury další politici na pozvání nereagovali. Tomio Okamura v úvodním slovu zdůraznil, že toto téma by nemělo být zpolitizováno a nabídl přítomným pomoc při organizování petice za změnu legislativy. Podstatou diskuse byly případy, kdy není možná domluva mezi rodiči a jeden z nich není pro výchovu dětí vhodný, ale soudy často trvají na tom, že se s ním mají stýkat, případně být ve střídavé či dokonce výhradní péči. „Maminky v průběhu Kulatého stolu přednesly své zkušenosti, z mnohých bylo až do pláče. Zazněly příběhy týkající se pokusu o znesvéprávnění rodiče, příběh o hrubém odebrání dětí policií, o vazbě, o rozdělení dětí apod. Maminky upozornily na pochybné procesní chyby a nedodržování metodických postupů ze stran soudů, OSPODů, asistovaných kontaktů, policie apod.,“ řekla Hana Kubíková.
O pochybení úřadů mluvil i RNDr. Pavel Rusý, sociolog zabývající se ochranou dětí. Popisoval kabinetní výslechy dětí i psychická poškození a kladl důraz na to, že participační právo by mělo sloužit dětem, nikoliv státní moci. Dále hovořil o ohnuté roli OSPODu, který nedělá zástupčí činnost dítěti a je nástrojem soudu na vytěžování rodičů a dětí, je ve své podstatě vyšetřujícím soudcem, čili nemá čas a prostor na zastupování dítěte a plnění povinností, které OSPOD má vůči dítěti. Také informoval např. o novele zákona o rodině, kde se mluví o zrušení předběžných opatření, na podnět Mgr. Evy Decroix. V souvislosti se změnami v zákoně mluvil o intenzivním propojení okresních soudců a OSPODů, které je dlouhodobé a dítě se vydává všanc vazbám okresních soudců a OSPODů, přičemž za negativní příklad zmínil právě praxi na Znojemsku.
Na setkání zazněly různé názory, některé třeba od zástupců unie otců se přítomným maminkám příliš nelíbily, ale o tom podle Hany Kubíkové Kulatý stůl nebyl. „Kulatý stůl nebyl svolán s cílem řešit spor matek a otců, ale byl svolán za účelem opravdových zájmů dětí a jejich zdravého psychického vývoje. Účastníci se snažili nerozlišovat na pohlaví muž proti ženě, ale na pečujícího milujícího rodiče versus nepečující zištný pomstychtivý rodič ve smyslu agresora, násilníka, manipulátora. Nešlo zde o pohlaví, ale o skutečný zájem dítěte. Jsme si vědomi toho, že i muž může být týrán ženou, stejně tak jako žena mužem. Stále však platí pravidlo, že statisticky více muži ubližují ženám, než ženy mužům. Proto byla v sále převaha žen se svými nešťastnými příběhy a pouze jeden muž jako rodič,“ uvedla Hana Kubíková. Důležité podle ní je, že se o tomto problému začalo mluvit na parlamentní úrovni a následující seminář na stejné téma už by měl přinést konkrétní doporučení pro změnu legislativy.
