Křesťanské kořeny Evropy a její kulturu na pětidenním poutním zájezdu do Rakouska, Itálie a Slovinska poznávali i věřící ze Znojemska. Institut pro křesťanskou kulturu, který cestu zorganizoval, ji naplánoval tak, aby jejím účastníkům přiblížila i vazbu na země Koruny české. „Důležitým momentem na každé zastávce v klášterech a poutních bazilikách bylo setkání s přáteli a s obdobně smýšlejícími lidmi. Poutníci ze Znojma, z Mašovic, Hevlína, Šatova, Moravskobudějovicka, Jemnicka i z Rakouska byli tak vždy srdečně přivítáni a bohatě pohoštěni. Zvláštní pocit jsme zažívali při mši svaté v klášteře františkánů v Nové Gorici ve Slovinsku v době, kdy právě probíhal pohřeb papeže Františka. Po celou dobu nás doprovázel kněz z rakouského servitského kláštera na Mariahilfbergu P. Philippe a jevišovický farář Jiří Ochman,“ shrnula předsedkyně Institutu Eva Balíková. A pokračovala: „Oba jsou narozeni ve stejný den, a tak si z pouti odvezli i dárek, který obdrželi v servitském klášteře Follina. Bude jim připomínat společné chvíle při slavení neděle Božího milosrdenství v krásné poutní bazilice na úpatí friulských Alp. Tam zněly nejen české a moravské poutní písně, ale i sborový zpěv skupiny poutníků z Vicenzy.“
Účastníci Pouti přátelství během pěti dnů navštívili pobřeží Jadranu i pohoří Alp, kde dosud ležel sníh, který je překvapil u poutní baziliky Maria Luggau i nedaleko pramene řeky Piavy. Zato v Bourbonské zahradě kláštera Kostanjevica již voněly růže a ve Follině kvetly azalky. Kvetoucí stromy i zasněžené hory pozorovali od Černé Madony na Castelmonte, jedné z nejstarších mariánských svatyní v severovýchodní Itálii. „Pouť všechny povzbudila nejen duchovně, ale obohatila nás i po stránce kulturní, rozšířila naše znalosti z historie a upevnila pouta přátelství,“ uzavřela Balíková.
