(Foto: Na snímku Miloš Molík, Hana Maxerová) Až tři větrné elektrárny by podle firmy „meridian Nová Energie“ mohly stát na katastru Lukova. Jejich záměr, v městysi veřejně představený 10. září, vyvolal bouřlivé a nesouhlasné reakce mnoha obyvatel. Vadí jim především znehodnocení malebné krajiny, jejíž součástí je Národní park Podyjí. Odpůrci roznesli do poštovních schránek v Lukově letáky, v nichž poukazovali na negativní dopady těchto obřích, téměř dvousetmetrových staveb. Zastupitelé chtěli zjistit názory občanů prostřednictvím ankety, ale její význam je jen orientační. Závazné a nezpochybnitelné pro zastupitelstvo může být pouze referendum. V Lukově proto vznikl přípravný výbor, který shromáždil zhruba polovinu podpisů oprávněných voličů vyzývajících zastupitelstvo k jeho vyhlášení. Zmocněnec výboru Miloš Molík předložil již 29. září úřadu městyse platný návrh s podpisovými archy. Zastupitelé na říjnovém zasedání (15. 10.) o referendu nerozhodli, nechali raději vše posoudit právničkou. Souhlasné ano padlo až na jejich středečním jednání (5. 11). V souladu se zákonem schválili vyhlášení místního referenda v Lukově, a to na sobotu 13. prosince, v době od 8 do 22 hodin v zasedací místnosti úřadu městyse. Lukovští voliči v něm budou odpovídat na otázku: „Souhlasíte s tím, aby v katastru městyse Lukov byly vybudovány větrné elektrárny?“.
Vzdali se odměny za práci v komisi
Miloš Molík, zmocněnec přípravného výboru pro konání referenda, a jeho členka Hana Maxerová chtěli původně finančně přispět na jeho uspořádání, čímž by se ale dostali do rozporu s některými pravidly platnými pro jeho financování. Rozhodli se proto, že svoji odměnu, kterou obdrží jako členové komise pro hlasování, věnují na jeden z veřejně prospěšných účelů v Lukově. Odhady na náklady konání referenda, které budou hrazeny z rozpočtu městyse, vychází přibližně na 16 tisíc korun. Ve srovnání s tím, že Lukov letos hospodaří s částkou kolem devíti milionů korun, jde o výdaj velmi malý.
Větrníky někdy slyšet jsou a negativem je jejich výška
V Lukově rezonují hlasy těch, co jsou pro a proti větrným elektrárnám. Zřejmě příznivkyně větrníků, místní občanka Jana Langerová, předložila na středečním zasedání (5. 11.) zastupitelstvu městyse svůj průzkum, v němž se dotazovala starostů obcí, které mají na svém katastru větrné elektrárny, na jejich zkušenosti. Vyzvala starostu Marka Langera, aby se k těmto informacím dostali obyvatelé Lukova. Na webu městyse se poté objevila vyjádření starostky z Břežan na Znojemsku a starosty Věžnice na Vysočině. Oba, kromě kladného hodnocení, ale upozorňují na zvuky, které větrníky vydávají. „Jen velmi zřídka je slyšet slabounký šum, ale to je velmi výjimečné,“ hodnotí břežanská starostka Jana Surovcová. Podle starosty Věžnice Davida Drahoše jsou větrné elektrárny v obci slyšitelné minimálně, a to jen za souběhu několika věcí. „Jediným a velkým negativem je to, že větrníky jsou v krajině dominantní. A jde o to, že buď někomu v té krajině vadí a je striktně proti, nebo tolik ne a vyváží to příjem do obecního rozpočtu po dobu 30 let (na kterou se větrníky staví). Je to něco za něco,“ konstatoval Drahoš.
Peníze opravdu nejsou všechno
Radikálním odpůrcem větrných elektráren v okolí Lukova je místní občan Jiří Pokorný starší. Na říjnovém zastupitelstvu (15. 10.) oponoval starostovi Marku Langerovi, který ve větrnících vidí přínos do obecní pokladny: „Ve zpravodajství televize Prima proběhla informace, že v jedné obci nedaleko Pardubic bylo referendum, v kterém se lidé vyjadřovali, zda chtějí větrníky nebo ne. Firma slibovala každému občanovi 15 tisíc korun včetně nemluvňat po dobu 10 let, čili čtyřčlenná rodina by dostala 600 tisíc korun, ale přesto to v referendu neprošlo. Ti lidé větrníky nechtěli,“ zdůraznil Pokorný starší. Podle některých odborníků má Česká republika příliš velkou hustotu obyvatel a sídel pro stavbu větrných elektráren. Ideálním místem pro jejich stavbu je moře.
Jitka Mitysková
