I když se herečka, tanečnice i zpěvačka Anna Julie Slováčková objevila v našem městě Znojmě již koncem léta na oslavách televize Nova; po rozhovoru pro náš tisk vyslovila přání, zda by nemohl být otištěn až nyní v předvánočním čase jako pozvánka na její tradiční vánoční koncert uspořádaný letos v pražském Divadle Na Maninách o bronzové neděli. A protože sliby se mají plnit nejenom o Vánocích, jak se zpívá v jedné písničce, rádi tak činíme i jako poděkování za to, že si na nás a naše čtenáře našla v poslední době více a více populárnější umělkyně čas.
Aničko, v posledních letech se na Znojemsku vyskytujete poměrně často. Jenom v tom letošním roce jste u nás v regionu, pokud dobře počítám, již potřetí. Jednou v divadle, pak na slavnostech ve Chvalovicích a teď s Novou…
A když bych to měla sumarizovat, tak asi ano, ale my jsme tu byli podle mě i loni v prosinci s kapelou na náměstí a hráli jsme tu na vašem adventu. A ten minulý rok jsme tu byli dokonce asi vícekrát, ale ono to tak všechno utíká, že člověk už si ani neuvědomuje, zda je rok 2016 nebo 2024, takže já jako bych tu byla furt. Mé srdce je zde napořád.
Dle mého se není čemu divit, že jste u nás na Znojemsku žádaná. Jste mladá, nadějná, milá, taky hodně moc talentovaná, když máte slavné rodiče, nezpychla jste a svým přístupem k osudu dáváte naději i mnoha dalším lidem. K tomu zpíváte písničky s poselstvím, které hladí po duši. Vaši tvorbu kritici hodnotí navíc jako pozitivní pop a já to mohu potvrdit. Čím si to vysvětlujete?
Já musím říci, že mě úplně dojímáte a já vám moc děkuji za tak krásná slova. Já ale vlastně paradoxně mám raději ty smutnější a ty depresivnější písničky, protože se mi líp i skládají, takže když mám složit, jak říkáte, ten pozitivní popík, tak jen když to přijde; a když to najednou přijde, tak se z toho snažím vytěžit maximum, protože vím, že za chvíli tady ten pozitivní pohled a ta pozitivní nálada zase nebude.
Všechny ty texty, hudba, to je jen vaše autorská tvorba, nebo vám v tom někdo pomáhá?
Na celém tom našem projektu spolupracuje spousta lidí a já bych nerada slízla celou tu smetanu jenom sama. Ať už jsem je sama opravdu dělala, nebo jsem na nich díkybohu mohla spolupracovat i s jinými kolegy, třeba naším producentem Igorem Ochepovským, úžasnou textařkou a skladatelkou Patricií Fuxovou, která má skupinu Vesna, nebo s Honzou Vávrou nebo Danem Holým z kapely Trocha klidu.
My na Znojemsku už vaši tvorbu známe, a proto má koncert vždycky výbornou náladu, ale jaké máte přijetí tam, kde jste poprvé? Přijímají vás, kde vaše písničky ještě neznají všude stejně, nebo je to kraj od kraje jiné?
Ono, ti lidé podle mě, jak jen to říci, to mají těžké. A určitě je i pro nás těžké jim předvádět něco, co ještě neznají, a je těžké brát jejich kritiku hned na pódiu, když navíc člověk ví, že tam má mít ještě hodinu koncert a oni chtějí slyšet jen ty známé pecky a někdy se i stane, že volají po nás zahrajte Kabáty, tak to jim pak máte chuť odpovědět: tak proč si nás sem zvete, když nás tady nechcete, ale ano, někdy je to těžké, ale nikdy se nám díkybohu ještě nestalo, že by to nakonec nepřijali, že by se jim to nelíbilo, nebo že by je to nebavilo. A zase naopak my jsme vždycky měli krásné přijetí. Já si k tomu vždycky říkám, že i kdyby to mělo zaujmout jen jednoho člověka v sále, jen jediného posluchače, tak jsme svůj účel splnili.
Na vašich koncertech nezpíváte jenom svou vlastní autorskou tvorbu, ale máte v repertoáru také proslavené hity svých kolegů. Nutí mě se teď všetečně zeptat, zpíváte také něco od vaší matky Dagmar Patrasové? I ona má hitů víc než dost, od Pasu pasu písničky přes Ježibabu po Písničku na cestu.
Ne, nemám. Máma měla jinou kariéru a já nemám zatím chuť ji přezpívávat. Jak bych to řekla jednoduše; máma má moc krásné písničky a opravdu, když si nějaký její starší desky dneska člověk pustí, tak musí uznat, že to jsou poctivě udělané moc pěkné věci, nahrané s orchestry nebo různými big bandy, mají navíc krásné texty, které mají důvtip a jsou prostě psané legendami jak hudebními, tak textařskými uznávanými po celé republice, ať už oba pány Suchými nebo Ivanem Mládkem a mnohými jinými. Určitě si někdy její písničky ráda zazpívám, ale zatím si na koncertech vystačím s těmi svými vlastními.
A ten koncert dnešní na náměstí, jak moc byl odlišný od těch předešlých na adventu či ve Chvalovicích?
Dnes jsem tady byla jen já sama, takže jsem vše odehrála s podklady, a to jak vlastní věci, tak písničky převzaté. Přeci jenom i tady jsou lidé, kteří by si taky rádi něco zazpívali se mnou a trochu se i u toho odvázali, a tak jsem si zvolila na dnešek i nějaké ty známé covery.
Vím, že máte vydaná i samostatná alba, vozíte je pro případné zájemce s sebou?
To víte, že mám. Já odsud ze Znojma jedu hrát na vlastní koncert s kapelou do Vlašimi, tak jsem si to všechno narvala do auta, ale jinak s sebou v autě vždycky vozím jak cédéčka, tak celý svůj merch.
Do konce letošního roku už k nám na Znojemsko asi nepřijedete, ale kam byste naše čtenáře za vámi, kteří by si rádi zopakovali koncert, pozvala?
Určitě bych je ráda pozvala do Prahy a třeba by si i chtěli udělat krásný výlet do Prahy na vánoční Prahu, kde tam budeme mít i letos mít každoročně chystaný vánoční koncert. Ano, i letos tam máme jako každý rok svůj vánoční koncert. Tentokrát to bude v Divadle Na Maninách o bronzové neděli 8. prosince. Bude to opravdu moc hezky udělané a vy si máte možnost k tomu tam dát i vínečko nebo pivečko, posedět, protože to nebude žádná klubová trsárna, ale opravdu vánoční koncert se smyčci.
A určitě i hostem, četl jsem, že letos s Milanem Peroutkou…
Ano, bude to krásně a citlivě udělaný vánoční koncert, takže přijeďte, a před tím si můžete dát svařáček někde na Staromáku a později zavítat za námi do divadla a užít si s námi bronzový adventní večer.
Pošlete, prosím, závěrem našeho povídání čtenářům nějaký vzkaz. Co by to bylo?
Ráda jim pošlu vzkaz, aby byli stále tak usměvaví a stále tak úžasní, jakými jsou tady vždycky, když sem do Znojma zavítáme. Mně je tady vždycky tak moc dobře. Je to tady nádherné město, nádherný kraj a vždycky se na všechny tady moc těším; a doufám, že tahle naše posluchačská láska bude jenom kvést.
