(Foto: Pixabay). Opakované pozorování vlka v oblasti Národního parku Podyjí naznačuje, že by se tato šelma mohla do našich končin po více než sto letech vrátit. Zatím ale není potvrzené, že by zde žila populace v podobě vlčí smečky, pro kterou nejsou na Znojemsku úplně ideální podmínky.
„V posledním desetiletí se vlci navrátili do pohraničních oblastí České republiky a postupně obsazují další teritoria na území ČR. Tento návrat je výsledkem přirozeného rozšíření z několika středoevropských místních populací. Na území ČR se potkávají tři místní populace vlka – karpatská (ze Slovenska, Polska), středoevropská nížinná (z oblasti německé Lužice a německo-polského pohraničí) a od jihu k nám zejména přes Bavorsko zasahují vlci z Alp. Záznamy o výskytu vlků jsou postupně hlášeny i z dalších míst v České republice, včetně oblasti jižní Moravy, která zůstávala jako poslední region bez opakovaného výskytu vlka. Zoologové předpokládají, že se budou vlci v České republice šířit i nadále. Tento přirozený návrat vlků přispívá k obnově biodiverzity a posiluje ekologickou rovnováhu v našich ekosystémech,“ uvádí se ve zprávě Správy Národního parku Podyjí k opakovaným pozorováním této šelmy.
„Na Znojemsku a v Podyjí bylo v posledních několika letech zaznamenáno zhruba deset věrohodných pozorování vlků. Jednotliví jedinci byli v nedávné době spatřeni jak přímo na území Národního parku Podyjí, tak i v jeho okolní volné krajině. Lze tedy předpokládat, že výskyt této šelmy bude v oblasti nadále častější. Zda zde v budoucnu dojde i k vytvoření trvalé smečky, nelze s jistotou říci. Vzhledem ke struktuře místní krajiny to není příliš pravděpodobné, avšak tuto možnost nelze zcela vyloučit,“ dodává zpráva. Vlk obecný (Canis lupus) je největší psovitá šelma, která historicky obývala celé území České republiky. Spolu s rysem ostrovidem a medvědem hnědým patří k původním druhům naší fauny. V důsledku intenzivního pronásledování, odlesňování krajiny a rozšiřování lidských sídel byl vlk na přelomu 19. a 20. století v naší zemi vyhuben. Nyní se sem postupně z okolních zemí vrací. Správa Národního parku Podyjí považuje za pravděpodobné, že se s vlkem obyvatelé Znojemska budou potkávat častěji, proto vypracovala několik pokynů, jak se v takovém případě chovat.
Bezpečnost při setkání s vlkem
Setkání s vlkem v přírodě je velmi vzácné a vlci se obvykle vyhýbají kontaktu s lidmi. Pokud na vlka narazíte, zůstaňte klidní, pomalu se vzdalujte a nedělejte prudké pohyby, nechte mu únikový prostor. V žádném případě se k vlkovi nepřibližujte ani se ho nesnažte krmit. Pokud by se k vám aktivně přibližoval, určitě ho zaplašte hlasitým křikem, hlukem. Nejčastěji jsou vlci lidmi pozorováni z auta nebo jiného dopravního prostředku, např. traktoru. V těchto situacích vlk člověka nerozpozná a je možné ho pozorovat, aniž by vlk o vás věděl. O každém takovém pozorování neprodleně informujte Správu Národního parku Podyjí.
Nález uhynulého vlka
Pokud naleznete mrtvého vlka, je důležité informovat Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, případně místně příslušný orgán ochrany přírody (Správu Národního parku Podyjí, Krajský úřad Jihomoravského kraje). Každý uhynulý jedinec bude podroben pitvě ke zjištění příčiny úhynu a pro výzkumné účely.
Pozorování vlka
Pokud se vám podaří vlka spatřit, pokuste se pořídit fotodokumentaci nebo videozáznam, který umožní pozorování ověřit. Takový záznam výrazně přispěje k lepšímu poznání výskytu a pohybu této šelmy v regionu. Se svými pozorováními se prosím obracejte na příslušné orgány ochrany přírody – Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, Správu Národního parku Podyjí nebo Krajský úřad Jihomoravského kraje.
Škody na hospodářských zvířatech a jejich náhrada
V případě, že vlk způsobí škodu na hospodářských zvířatech, je nutné škodní událost neprodleně nahlásit místně příslušnému orgánu (Správa Národního parku Podyjí, obec s rozšířenou působností, správa chráněné krajinné oblasti). Stát poskytuje náhradu za prokázané škody způsobené zvláště chráněnými živočichy, mezi které vlk patří. Pro snížení rizika útoků se doporučuje zavádět preventivní opatření, jako je např. použití elektrických ohradníků či realizace pastvy za přítomnosti psů pasteveckých plemen.
