Znojemským hokejistům to šlape na všech frontách. Nejinak tomu je i v brankovišti, kde se úspěšně doplňují Dominik Groh a Matěj Žajdlík. Právě s druhým jmenovaným jsme si povídali po vyhraném utkání nad Opavou. V něm si připsal čtyřiadvacetiletý gólman třetí čisté konto v sezóně a se statistikami úspěšnosti i průměrem obdržených gólů vládne 2. lize.
Matěji, není už v nadsázce trochu nuda stále vyhrávat takovými výsledky?
Nuda to určitě není, tohle nikdy neomrzí (s úsměvem). Takové výsledky nás těší. Je to paráda. Máme nějaké ambice a nějaký cíl a jsme rádi, že to směřuje správným směrem.
Že bude Znojmo velkým favoritem východní skupiny se čekalo. Čekali jste však, že to bude dle výsledků až tak jednoznačné?
Jdeme zápas od zápasu, soupeři nehrají špatně, ve Znojmě to ale máme nastavené na profesionální úrovni. Ostatní kluby mají podmínky poloprofesionální, takže nám možná i proto nestačí celých 60 minut. Určitě jsme však nečekali, že budou až takové výsledky.
Nebude nevýhoda, jestli to takhle půjde dál, že nenarazíte před play-off na nikoho, kdo by vás více prověřil?
I tohle v kabině padlo, ale je to jen o nás. Pokud budeme chtít, tak to zvládneme i s těžšími soupeři z druhé skupiny. Samozřejmě se ale může stát cokoliv.
Pro brankáře to není úplně optimální, když jeho tým dominuje a dlouho na něj třeba nejde žádná střela. Jak se s tím vyrovnáváte?
Je to samozřejmě těžší, gólman musí být stále ve střehu, soustředit se na každý puk. Pořád se musíte držet v tempu, i když se zrovna nic neděje. Kluci hrají výborně, takže mi hodně pomáhají. Střely, které na nás jdou, tak v pohodě máme, zatím to funguje super.
Zatím máte skvělé statistiky, pouze jeden inkasovaný gól, velká procentuální úspěšnost zásahů. Sledujete svoje statistiky nějak podrobněji?
Úplně je nesleduju, ale pár lidí mi je posílá, takže ze slušnosti odpovídám (s úsměvem) a vidím, co se píše. Jsem za to rád, ale je to výsledek práce celého týmu. Kluci hrají fantasticky, výsledky mluví za vše. Minulý zápas podržel Grohino, je dobré, že se nám daří, aby kluci věděli, že se o nás vzadu mohou opřít.
O zápasové vytížení se střídáte v bráně se zmíněným Dominikem Grohem. Jak vám to vyhovuje?
Pokud to funguje, je vítězná atmosféra, tak na tom není vůbec nic špatného. Myslím, že se nám daří a vyhovuje to asi nám oběma, protože já s tím žádný problém nemám. Jsem rád, že vyhráváme, ať je to v bráně se mnou nebo s Dominikem.
Na konci zápasu s Opavou se strhly dvě šarvátky, víte, o co tam šlo? Bavili jste se o tom v kabině?
Popravdě jsem to moc nevnímal, jen jsem pak viděl nějakou melu Mariho (Erik Mareš – pozn. red.), pak se tam pustil do šarvátky Kirill (Kirill Nižnikov – pozn. red.). Ještě jsme si k tomu v kabině nestihli nic říct, ale určitě se o tom pobavíme. Myslím, že je to z naší strany zbytečné, takhle ke konci zápasu oslabit tým. Nikam to za stavu 5:0 nevedlo. Soupeř ale asi o nějakou bitku stál, takže jsme rádi, že i v téhle disciplíně jsme vyhráli (s úsměvem).
Který zápas byl podle vás pro Orly zatím nejsložitější?
Zápas proti Vyškovu, kdy jsem nechytal, mi přišel těžký. Vyškov hrál v první třetině velice dobře, ale ve výsledku je pak znát, že na to nemá celých šedesát minut. Co jsem chytal zápasy já, tak v Kopřivnici to nebylo moc příjemný. Výsledek 10:0 sice vypadá hodně jednoznačně, ale domácí měli slušnou porci střel. Na druhou stranu pro mě bylo lepší, že jsem byl pořád v permanenci. Nemusel jsem vymýšlet, jak se zabavím.
Musíte někdy vymýšlet, jak se v bráně zabavit?
Neřekl bych úplně, že vymýšlím, ale jsou určitě věci, které dělám, když nejsem vytížený. Zabruslím si v brankovišti, projedu se v přerušené hře do rohu, abych nevychladl. Ale zatím je to dobré, protože kluci mi zvyšují vstřelenými brankami tep, když je to takový randál gólů. Takže mi hodně buší srdce a skoro ani není prostor něco vymýšlet.
