Znojmo je pro historické filmy přímo ideální, říká producent Ondřej Trojan

O tom, že se před zhruba čtvrtrokem ve Znojmě natáčelo několik obrazů do připravovaného celovečerního filmu Ivety Grofové Ema a smrtihlav, jsme na našich stránkách už informovali. Společně se štábem tvůrců se tak ve Znojmě objevil i herec a režisér Ondřej Trojan, který se stal zároveň i producentem a jedním z partnerů výroby tohoto historického snímku.Já jsem jen malá figura. Já jsem v tom jen jako koproducent za českou stranu na slovenském filmu. Nechtěl bych, abyste mi připisoval nějaké zásluhy, které mi na tom filmu nepatří, ohradil se proti označení za producenta. Rozhovor Znojemskému týdnu nejen na toto téma ale neodmítl.

Kromě toho, že vás jako herce známe coby policistu z Vachlerovy komedie Doblba! nebo z Vorlových komedií Skřítek, v němž jste hrál psychiatra nebo Gympl, kde jste byl vyšetřovatelem; jste také režisér. Na vašem režijním kontě najdeme hořkou komedii Občanský průkaz, komedii Bourák, životopisné drama Toman nebo mnoha cenami ověnčené Želary. Kromě toho většinu svých děl i produkujete a k některým svým filmům dokonce skládáte hudbu a píšete texty písní. Co jste víc? Herec? Producent? Režisér? Skladatel? Textař?

To je hodně otázek najednou. Hudbu úplně neskládám, to bych z toho uměleckého soupisu mých činností vyndal, to spíš něco občas maluju, ale jsem takový renesanční člověk. Mě baví spousta věcí a rád je střídám. Hercem jsem příležitostně a rád v divadle Sklep. Baví mě se před diváky vyskákat; jak my ve Sklepě říkáme: vyexhibovat. Filmové role jsou jen čudly, které jsem pro své kamarády udělal z čistého furiantství, takže s tím herectvím to není u mne nic slavného.

Tentokrát jsme vás ve Znojmě při realizaci natáčení filmu Ema a smrtihlav potkali ne jako herce ani jako režiséra, ale jako koproducenta. 

Jako producent jsem udělal sedmnáct celovečerních filmů, kupříkladu třeba i Pelíšky, které zná v této republice asi každý, takže na tom neshledávám nic překvapivého. Ano, u projektu Ema a smrtihlav jsem minoritní koproducent a jsem moc rád, že u toho mohu být já i naše filmová společnost. Je to jakási malá splátka producentce Zuzaně Mistríkové ze Slovenska, která s námi koprodukovala asi pět našich celovečerních filmů, které nám tak pomohla zafinancovat. Teď jsme si jen role prohodili a jsme tedy v obráceném gardu.

Zdá se, že v posledních letech se víc a víc filmařských společností z obou stran bývalé republiky spojuje do většinou i úspěšných projektů a tím vlastně na Slovensku vzniká i víc titulů…

Jsem moc rád, že se na Slovensku teď víc točí a jsem rád, že můžu být přitom právě u filmu Ema a smrtihlav. Věřím, že film bude mít velký mezinárodní úspěch na festivalech i v distribuci.

Proč jste si pro natáčení některých scén vybrali právě Znojmo? Protože vlastně tak trochu bydlíte a žijete kousek od našeho okresu? V současnosti jihočeských Slavonicích, jež kdysi pod Znojemský kraj spadaly?

To úplně ne. Je tedy pravda, že historická hranice Moravy i po sametové revoluci zůstala opomenutá. Hodně lidí se ve Slavonicích stále hlásí k Moravě a moravanství a byli by raději, kdyby se kraje uvedly zase do stavu tak, jak byly historicky dřív. Ale to, že tady ve starém městě Znojmě točíme Bratislavu ze 40. let minulého století, je dáno faktem, že si zachovalo velkoměstský historický charakter s několikapatrovými domy. Tady ve Znojmě máte reálné filmové dekorace, které by bylo v Bratislavě velmi složité hledat bez nákladných velkých stavebních úprav a obrazových triků při postprodukci. Jsme tady tedy rádi.

V našich novinách máme k přicházejícímu roku, roku 2022 speciální anketu s otázkou: Co byste chtěla, aby se v příštím roce změnilo ve vašem osobním a profesním životě, a co v celé naší společnosti?  Jaká by byla Vaše odpověď?

Přál bych si, aby se svět konečně zbavil tý hnusný čínský chřipky. A protože patřím k těm, kteří uvítali letošní výsledek voleb, přál bych si, aby se vrátila do politické kultury slušnost. Na svém osobním a profesním životě bych nic neměnil.

Celý rozhovor najdete ve vánočním dvojčísle Znojemského týdne na stáncích a zde