Velký ohlas vzbudila přibližně před rokem nejen mezi fanoušky znojemské historie kniha Znojmo, příběhy mezi nebem a zemí trojice autorů Bronislava Mikuláška, Jaromíra Poslušného a Jaromíra Nováka. A tak není divu, že se stejné trio pustilo do psaní navazujících textů, jejichž soubor s názvem Znojmo, příběhy mezi nebem a podzemím se dostal na pulty znojemských knihkupectví právě v těchto dnech. S jedním z autorů, Bronislavem Mikuláškem, jsme si o druhém dílu zajímavého čtení povídali v našem rozhovoru.
Asi je zbytečné se ptát, jaký měla vaše první kniha ohlas, když přicházíte s druhou…
Měli jsme vesměs krásné ohlasy, protože ty vzpomínky zaujaly. Jak člověk stárne, tak se stává takovým melancholickým, vrací se ve vzpomínkách do těch časů, o kterých si myslí, že bylo líp. Asi jsme se trefili lidem do noty a ptali se nás, co chystáme příště A protože jsme měli v zásobě ještě nějaké příběhy, o kterých si myslíme, že jsou hodné zaznamenání, tak jsme se rozhodli, že ještě něco napíšeme, a k tomu nám ještě přicházely další podněty.
Jaké?
Setkali jsme se třeba s posledními pamětníky, kteří ještě žili v mlýnech v Podyjí. Pro mě to je velké téma. Já národní park Podyjí miluji, a i když o něm lidé ví, že tam byly nějaké mlýny, kdo se o to vyloženě nezajímá, tak o tom zase tak moc neví. A my jsme hovořili s paní, která se tam narodila, nebo s pánem, který tam žil jako poslední, než to tam rozbombardovali. A to jsou překrásné vzpomínky. A takhle se nám to vrstvilo i dalšími tématy. Třeba, když už jsme měli knihu prakticky uzavřenou, tak kolega Mirek Poslušný dostal od jednoho známého ze severu Moravy opravdový poklad. Schránku s dokumentačními materiály ohledně znojemské rotundy, kde jsou třeba fotky z padesátých let.
Liší se tedy druhý díl žánrově poněkud od toho prvního?
To ani ne. Vybrali jsme si prostě vždy nějaké místo ve Znojmě, které máme rádi, kde se něco odehrálo a ke kterému někdo z nás tří autorů má nějaký příběh, který se mu tam odehrál. Já třeba osobně jsem od začátku věděl, že bych tam chtěl dostat i sport. Pokud se nějaké věci nezaznamenají, dokud žijí pamětníci, tak už to vyšumí a těžko se k tomu bude vracet. Protože jsem hrál hokej, chtěl jsem ho tam mít a sehnali jsme přes kamaráda exkluzívní fotky z jeho znojemských počátků. A nejen ze samotného Znojma, ale třeba i z Vranova nebo z Mašůvek a do toho jsme zasadili i ten příběh extraligového hokeje, který jsem komentoval. Zavzpomínali jsme spolu s Jardou Vlasákem, dali jsme tam i nějaké špeky, vrátili jsme se k tomu, proč tady skončil. Ze sportu se pak vracíme třeba ještě k počátkům cyklistiky nebo motorismu.
Kdybyste měl shrnout, co vše čtenář v knize najde?
Jsou tam naše příběhy, které se staly nám, jsou tam historické věci, jsou tam zpovědi pamětníků a plus jsou tam i nějaké zajímavosti třeba o malíři Monsornovi, který se věnoval Znojmu.
Celý rozhovor najdete v tištěné podobě Znojemského týdne nebo v jeho elektronické podobě.
