Na přání místních byla v Míšovicích, které jsou součástí Hostěradic, vybudována na návsi „Síň bojové slávy 1. československé brigády Jana Žižky z Trocnova“. Jsou v ní fotografie, deníky, vyznamenání, výzbroj a výstroj chorvatských Čechů, kteří za druhé světové války bojovali v této brigádě proti fašismu. Po druhé světové válce se na pozvání naší vlády odstěhovali z Chorvatska do Československa a někteří se usadili v Hostěradicích-Míšovicích, v Jiřicích u Miroslavi a v dalších obcích znojemského regionu.
Většina vystavených dokumentů je z archivu v chorvatském Daruvaru. „Materiály pro expozici jsem sháněla půl roku, dalších šest měsíců jsem ji tvořila. Při slavnostních příležitostech si ji vždy se zájmem prohlédnou nejen obyvatelé Míšovic, ale i lidé z okolních obcí,“ přiblížila autorka expozice Zdeňka Sobotková. Poznamenala, že ze spousty snímků vybrala ty nejpodstatnější. Praporčíka Armády ČR Jiřího Huška zaujaly vystavené válečné uniformy a zbraně. „Můj dědeček byl zařazen do divize Slavonie „1. československé partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova“. Když válka skončila, přijel z Chorvatska do Litobratřic. Děda o těžkých bojích, které zažil, nechtěl nikdy vyprávět,“ řekl Hušek. Expozice nadchla Marii Kubištovou z Chorvatska, jejíž tatínek se jako sedmnáctiletý rovněž zapojil do odboje. „V brigádě nejprve po nocích roznášel agitační letáky ve vesnicích. Partyzáni v nich vysvětlovali důvody svého odboje proti fašistům. Později, když dospěl, dostal zbraň a bojoval s Karlem Pokorným, který se po válce přestěhoval do Jiřic u Miroslavi. Naše babičky byly sestry a já mám tak více příbuzných na Moravě, než v Chorvatsku,“ přiblížila paní Kubištová. Podotkla, že tatínek také vzpomínal, že jako partyzáni byli často bez jídla, a to i několik dní a nocí. Jejich režim byl přísný, nesměli si třeba utrhnout ani jablko ze sadu, kterým procházeli, aby se neprozradili. Také byl moc rád, že zůstal naživu, protože mnoho jeho kamarádů se z války nevrátilo. Do Československa se po válce neodstěhoval, protože mu zemřel otec a on po něm v Chorvatsku převzal hospodářství s polem.
Pamětní síň vznikla před třemi roky rekonstrukcí bývalého Místního národního výboru v Míšovicích nákladem necelých dvou milionů korun, které uhradila obec Hostěradice.
Text a foto Jitka Mitysková
