„Přes koleno“ se přehoupla láska k půdě, k chovu dobytka v rodině Palánových z Jezeřan-Maršovic. Zatímco paní Marie jako dítě jen s odporem pomáhala svým rodičům v hospodářství, její syn Tomáš se po maturitě rozhodl jinak. Pořídil si kozu, zanedlouho další, později koně. „Byla jsem v šoku, ale zvířata u nás zůstala. Dnes máme kolem 200 koz a vyrábíme kozí pařené, čerstvé a zrající sýry, které získaly čtyřikrát krajské ocenění Regionální potravina a nedávno Spokojený zákazník,“ vypráví Marie Palánová, která v sýrárně zastupuje svoji snachu Markétu na mateřské dovolené.
Kozy nejprve chovali v prázdném kravíně v Moravském Krumlově, pak je přestěhovali do volného družstevního areálu na okraji Maršovic. „Syn Tomáš společně s mojí dcerou Lucií plánovali kozí farmu a sýrárnu. Před sedmi lety syn v obci koupil a na sýrárnu přestavěl malý domek, který byl v dezolátním stavu. S jeho rekonstrukcí mu velmi pomohl můj manžel. Tomáš se o farmu stará sám s pomocí techniky, a s nadšením mu pomáhá i jeho devítiletý syn Šimon,“ popsala sýrařka. Se smutkem v duši podotýká, že její dcera se vzniku kozí farmy, ani sýrárny nedožila. Zemřela na leukémii ve třiadvaceti letech jako studentka vysoké zemědělské školy.
Lahůdky na jaké si jen vzpomenete
Sýrárna neustále rozšiřuje sortiment. Letošní novinkou je kozí pařený sýr, který uzením získal velmi jemnou chuť. V nabídce má i oceněný zrající sýr Cabra al vino máčený v červeném víně Frankovka podle starého španělského receptu. „Většina zákazníků sáhne po neochucených sýrech, i když je děláme s chilli, s dýňovým semínkem, se smaženou cibulkou. Ne každému kozí sýry voní, ale ty naše skutečně nejsou cítit. Možná je to tím, že pokud to jde, máme kozy venku“, přibližuje paní Marie. Snaží se, aby cena sýrů byla přijatelná, i když za vším je ruční práce. Hotové sýry dodává do maloobchodní sítě, a to i na Znojemsku.
