Z prachu, hluku a škodlivých emisí z nákladních aut, z poškození statiky svých domů i ze znehodnocení okolní přírody, mají obavy obyvatelé Božic. Firma Českomoravský štěrk totiž plánuje, že do vytěženého prostoru pískovny o velikosti 21,5 hektaru naveze během dvaceti let celkem 3 172 950 tun použitého stavebního materiálu (odpadu). Což ročně představuje 300 tisíc tun navážky. Společnost, která z božické pískovny za stejné období vytěží 80 tisíc tun písku, ji rekultivuje již dvanáct let. Před čtyřmi roky dostala v rámci změny provozního řádu od Jihomoravského kraje povolení, že kromě zeminy sem může ukládat i beton, střešní tašky, keramické výrobky a cihly. Od loňského roku je rozšířila o navážku směsí a oddělených frakcí výše uvedených materiálů. „S obcí nikdo o těchto změnách nejednal. Došlo k nim v podstatě ‚o nás, bez nás‘. Spojili jsme se proto se společností Českomoravský štěrk a dohodli se na pozastavení navážení stavebního odpadu do pískovny, ve které díky navážkám vznikla téměř deset metrů vysoká hromada,“ informoval starosta Božic Jiří Čada.
Rekultivace pískovny stavebním materiálem s horní vrstvou zeminy o celkovém objemu 3,1 milionu tun bude probíhat až do roku 2041. Obec se k tomuto záměru negativně vyjádřila v připomínkovém řízení studie EIA – vlivu na životní prostředí. Protože jde o podstatný zásah do krajiny a do života obyvatel této obce na Hrušovansku s 1 575 obyvateli, řadu připomínek měli nejen místní, ale i úřady a orgány životního prostředí. Dokument byl na jejich základě přepracován a nyní se k němu mohou opět vyjádřit obce a veřejnost, a to do této středy 9. srpna.
Zvýšená prašnost v ulici u nádraží
Božičtí nesouhlasili s přepravou stavebního odpadu v 25 tunových nákladních autech obcí, kterých mělo denně projíždět několik desítek. Doprava by výrazně omezila život bydlících nedaleko pískovny, stejně tak těch, kteří mají domy podél průtahu. Poblíž silnice stojí také škola, kterou navštěvuje na 250 dětí, hrozí kolize chodců s vozidly. Českomoravský štěrk proto změnil způsob dopravy. Z množství 300 tisíc tun odpadu ročně má být 250 tisíc tun přepraveno po železnici a 50 tisíc tun nákladními auty, což představuje denně průjezd „jen“ 17 aut. Vykládka vagonů se stavebním odpadem a jeho nakládka na nákladní auta proběhne na železniční vlečce u vlakového nádraží. Odtud bude po silnici dopraven na rekultivaci do pískovny vzdálené zhruba 1,5 kilometru. Obec se ale obává velké prašnosti při překládce stavebního odpadu z vagonu na auta. Blízko železniční vlečky u nádraží je ulice s řadou rodinných domů.
Co zdroje vody v podzemí?
Obec je i proti změně zaváženého materiálu. „Podle původního záměru měla být pískovna rekultivována pouze výkopovou zeminou. Jde o těžební prostor, dle mého názoru by stavební odpady měly být využity na recyklaci, a pokud by tyto odpady měly být skládkovány, tak co nejblíže místu jejich vzniku. V katastru obce se nachází podzemní jezero a obáváme se kontaminace vody, která je zde ve vysoké kvalitě. Dále se domníváme, že při plánovaném personálním provozním obsazení nelze zkontrolovat, jestli v naváženém odpadu není i jiný nedovolený odpad, aby následně nedocházelo k poškození životního prostředí,“ shrnuje negativa starosta Čada. Obdobné připomínky podala i obec Křídlůvky, na jejímž katastru leží část rekultivované pískovny.
Celý článek najdete v tištěné podobě Znojemského týdne nebo v jeho elektronické podobě.
