Zajímavou studii přinesl Český hydrometeorologický ústav, co se týká vlivu silvestrovských ohňostrojů na ovzduší. I letos se na něm ohňostroje výrazně podepsaly v koncentracích znečišťujících látek. Ve srovnání s minulými roky byly naměřené hodnoty průměrné. Nejvíce měl dopad ohňostrojů na ovzduší dle předpokladů ve městech. Na přiložené mapce je jasně vidět, že největší intenzita byla ve velkých aglomeracích, tedy v Praze a na Ostravsku. Na statistiku má ale vliv řada faktorů.
„Na přelomu let 2023/24 byly vůbec nejvyšší hodinové průměrné koncentrace částic PM10 naměřeny na stanici ve Frýdku-Místku, dále na stanici Praha 9-Vysočany a Ústí n. L.-město. V případě menších částic PM2,5 byly rovněž koncentrace nejvyšší ve Frýdku-Místku, dále v Praze 7-Holešovicích a moravskoslezských Věřňovicích na česko-polských hranicích. Zvýšené koncentrace znečišťujících látek na jednu stranu jasně indikují vliv odpalování pyrotechniky na znečištění ovzduší, na straně druhé, nejsou přímo úměrné odpálenému množství. Zde vstupuje do hry například i počasí, a to zejména rozptylové podmínky, které determinují, jak rychle se znečištění rozptýlí i jaké budou výchozí koncentrace před půlnocí. Při nízkých rychlostech větru, sušším období, velmi nízkých teplotách a výskytu přízemní teplotní inverze mohou být koncentrace velmi vysoké už před půlnocí – o to více pak stoupnou během půlnoci bez ohledu na absolutní odpálené množství pyrotechniky. Nelze tedy na základě těchto dat říci, že zrovna ve Frýdku-Místku se letos odpalovalo nejvíce. Jak z důvodu vlivu počasí, který může být odlišný v různých městech, tak protože vyšší znečištění bude naměřeno tam, kde je měřicí stanice blízko odpalům – zejména na náměstích a sídlištích, kde kromě vysoké intenzity odpalů bývá i horší rozptyl s ohledem na okolní zástavbu. Pokud se v konkrétním městě odpaluje blízko měřicí stanice, bude to na datech znát, neznamená to ale, že v jiném městě nemohla být situace ještě horší,“ vysvětluje Český hydrometeorologický ústav.
