Humanitární a zdravotnickou pomoc obyvatelům Ukrajiny, kterou začátkem letošního roku vojensky napadlo Rusko, již několikrát do válečných zón přivezla Oblastní charita Znojmo. Jedním z těch, kteří náklad bezpečně dopravili na místo, je její šéf Evžen Adámek. Pro něj pomoc této zemi není ničím neobvyklým, dělá to bezmála čtvrt století. Znojemská Charita prostřednictvím svých partnerských organizací podporuje materiálně chudé rodiny s dětmi, a to jak na západní Ukrajině – v Mukačevu, v Užhorodě, v Perečíně, ve Lvově, v Zoločivu, tak na východě – v Lysyčansku. Jen loňská částka představuje milion korun. O tom všem je náš rozhovor s Evženem Adámkem.
Je zajímavé, že už tehdy, před 23 lety, jste se rozhodli pomáhat Ukrajině. Bylo to v době, kdy ještě nikoho z nás, obyčejných smrtelníků, ani ve snu nenapadlo, že zde Rusko rozpoutá válečný konflikt…
Na Ukrajinu jsme se dostali díky dopisu jedné tamější řeholní sestry, ve kterém nás prosí o pomoc. Zaslala nám jej v roce 1999 a my jsme se s ní nejprve sešli na Slovensku a potom jsme jeli zjistit situaci na Ukrajinu. V té době se ještě složitě vyřizovala víza a na Slovensku nebyly skoro žádné dálnice, takže cesta do Užhorodu nám zabrala celý den. Už při první návštěvě jsme se domluvili na podpoře dětských domovů rodinného typu, a to formou adopce na dálku jednotlivých dětí. Později jsme penězi od dárců a ze sbírek začali financovat vzdělávání dětí a mládeže, i výdaje na jejich léčení a operace, stejně tak dospělých. Také jsme charity na západní Ukrajině učili, jak si mohou vydělávat peníze na svoji činnost, například výrobou svíček. Před osmi lety jsme začali pomáhat lidem, kteří trpěli ruskou agresí v Donbase.
Někomu se to může zdát nepochopitelné, absurdní až zvrácené, že Rusové zaútočili na své sousedy, a skoro by se dalo říci na své krajany…
Je to neuvěřitelné, nikdy by mě nenapadlo, že se taková věc může stát v jednadvacátém století. Nechci sem plést politiku, ale jednu věc si neodpustím. Sankce, které nyní svět uvaluje postupně na Rusko, ty měly být realizovány už v roce 2014, protože se potvrdila pravdivost úsloví – Rusovi se ze zásady nevěří.
Na Ukrajinu jste se od jejího napadení ruskou armádou letos v únoru vydal celkem čtyřikrát. Můžete přiblížit tuto pomoc?
Začalo to sbírkou potravin, oblečení, drogerie a léků, kterou jsme uspořádali ve znojemské Sportovní hale hned na začátku ruské agrese na Ukrajině. Město Znojmo nám tyto prostory, které dosud slouží jako humanitární sklad, propůjčilo zdarma. Lidská solidarita je obrovská. Sešlo se zde neuvěřitelné množství pomoci lidem z Ukrajiny, lidé a organizace začali také posílat peníze. Obrovskou finanční částku poskytlo i město Znojmo. Za dary a podporu všem moc děkuji.
Na naši první cestu na Ukrajinu jsme se vypravili začátkem března. Do Zoločiva, města asi sedmdesát kilometrů na východ od Lvova, jsme přivezli v dodávkách humanitární pomoc. V Zoločivu jsme před lety založili Charitu a ona si za tu dobu vypracovala téměř geniální systém dobrovolníků a spolupracovníků. Ti přivezenou humanitární pomoc (většinou ze zahraničí) rovnou přeloží do vozidla, které je zaveze našemu dalšímu partnerovi na východě, do míst, kde se bojuje. Tamní ředitel charity ve městě Lysyčansk, který je přesídlen v Doněcku, zásilku převezme a převeze ji do Severodoněcku a Lysyčansku, kde ji rozváží lidem do sklepů, v nichž jsou ukryti před ostřelováním.
Na cestě zpátky jsme přivezli tři rodiny s hendikepovanými dětmi, o které se ve Znojmě nyní staráme. Od té doby jsme byli na Ukrajině ještě třikrát. Cesty se opakovaly jako přes kopírák, do Zoločiva jsme vždy přivezli humanitární pomoc a ve Lvově jsme naložili a převezli potřebné do bezpečí. Jednou jsme tam také zavezli sanitku darovanou nemocnicí v Uherském Hradišti.
Znojemská Charita provozovala Pohotovostní linku 736 699 138 pro běžence, s jakými dotazy se na ni nejčastěji obraceli?
Ze začátku byla velmi využívaná, lidé se na ni obraceli hlavně s dotazy týkajícími se pomoci ze
znojemského humanitárního skladu na Dvořákově, překladů nebo hledání ubytování. Volali na ni i naši lidé, kteří se ptali, co mají na Dvořákovou přinést. Zde podotýkám, že největší zájem ze strany běženců byl o dětské výživy, pleny, hračky a oblečení pro kluky teenagery. Sklad je stále v provozu, takže kdo chce, může pomáhat i nadále.
Ale pozor, pohotovostní linka již neexistuje, protože splnila svůj účel. Po dobu jejího fungování jsme vyřídili téměř dvě stovky telefonátů. Nyní se naši lidé i Ukrajinci mohou v případě potřeby obracet na telefonní číslo 515 220 768 nebo email: znojmo@znojmo.charita.cz.
A čím by podle vás mohli pomoci obyvatelé Znojma a obcí a měst našeho regionu?
V první řadě bych chtěl ještě jednou moc poděkovat za pomoc a solidaritu, kterou lidé stále prokazují.
Celý rozhovor najdete v tištěné podobě Znojemského týdne nebo v jeho elektronické podobě.
