(FOTO: Povodí Moravy) Vydatné srážky v srpnu před dvaceti lety zasáhly území Rakouska v pramenné oblasti Dyje a Českomoravskou vrchovinu a způsobily u nás a našich jižních sousedů dvě povodňové vlny. První od 7. do 11. srpna 2002 zasáhla nejvíce Dyji, Moravskou Dyji a Želetavku. Byly na nich dosaženy třetí stupně povodňové aktivity a průtoky odpovídaly přibližně pětileté povodni.
Při druhé srážkové vlně, která trvala od 12. do 20. srpna, nastal velmi rychlý vzestup hladin řek v důsledku předchozí nasycenosti povodí. Nejvyšší stavy na řece Dyji a jejích přítocích v horní části povodí přesáhly hodnoty stoletých vod. „Povodeň kulminovala na přítoku do Vranova při průtoku 425 m3/s. Přičemž pouze dvě povodně z minulého století dosáhly při kulminaci většího průtoku – v roce 1900 a 1909. Právě tyto povodně se staly důvodem pro výstavbu vodního díla Vranov coby klíčového protipovodňového opatření sídel na Dyji,“ vysvětluje generální ředitel Povodí Moravy, Václav Gargulák.
Vranov zadržel 33,6 milionů kubíků vody
Z rozdílu kulminace ve Znojmě a v Hevlíně je zřejmé, že do území podél Dyje natékalo v kritických profilech ve Znojmě, nad Krhovicemi a nad Hevlínem mezi 135 a 155 m3/s. Průtok nad vodním dílem Nové Mlýny byl navíc ovlivněn odtokem do záplavou protržené hráze na pravém břehu u Hrabětic. Celkově se odhaduje, že do záplavového území podél Dyje, mezi Znojemskou přehradou a třemi vodními nádržemi Nové Mlýny, natékalo 15 až 18 milionů kubíků vody. To pro představu odpovídá celkovému objemu vodní nádrže Brno. Ve Znojmě a v sedmi obcích u Dyje bylo tehdy evakuováno 5 578 obyvatel. Významnou úlohu sehrála Vranovská přehrada, která zachytila v obou srpnových povodňových vlnách celkem 33,6 milionů kubíků vody a výrazným způsobem získala čas pro přípravu opatření a evakuaci ve Znojmě. Rozlivy byly podél celého toku Dyje. Menší rozlivy bez vážnějších škod pak na Jihlavě, Rokytné, Želetavce, Moravské Dyji a na Jevišovce.
Přítok vody do přehrad odpovídal 200leté „velké vodě“
Povodeň zasáhla řadu povodí na území celé naší republiky (nejvíce v povodí Vltavy a Labe) napáchala škody celkem za 73,3 miliard korun a vyžádala si 17 lidských životů. Z toho škody v povodí Dyje představují 423 milionů korun, z nichž převážná většina byla na vodohospodářském majetku. Ztráty na lidských životech nebyly na území Povodí Moravy naštěstí žádné.
Objem vody během srpnové povodně ve Vranovské přehradě dosáhl 156 milionů kubíků vody. Kulminační přítok do Vranovské přehrady v srpnu 2002 představoval 425 m3/s, což odpovídalo dvousetleté povodni.
Pro srovnání, historické povodně na horním toku Dyje: v roce 1900 – 481 m3/s, v roce 1909 – 466 m3/s, v roce 2006 to bylo 490 m3/s.
Před katastrofami zachránily vodní nádrže ve Vranově a v Nových Mlýnech
Během povodně v srpnu 2002, a i v jiných letech, prokázaly největší službu vodní díla ve Vranově nad Dyjí a v Nových Mlýnech. Vranovská přehrada transformovala (převedla) dvě po sobě jdoucí povodňové vlny z hodnoty nejvyššího přítoku 425 m3/s na maximální odtok 364 m3/s. Hladina tak dosáhla až historicky nejvyšší úrovně v nádrži. Maximální výška nad pevnou přepadovou hranou bezpečnostního přelivu byla jeden metr. Tento mimořádný zatěžovací stav nebyl v dosavadní historii tohoto vodního díla zaznamenán. Pro povodňovou ochranu na řece Dyji pod Vranovskou přehradou bylo významné snížení průtoku v kulminaci o přibližně 60 m3/s, zmenšení objemu druhé povodňové vlny zadržením 16,6 milionů kubíků vody v nádrži a udržení neškodného průtoku v Dyji 240 m3/s až do 14. srpna. Takto získaný časový posun významně ovlivnil přípravu protipovodňových opatření na Dyji, včetně evakuací.
Hráz ve Znojmě zpevnily pytle s pískem
Největší přítok do Znojemské přehrady v době srpnových povodní byl 379 m3/s, nejvyšší odtok byl stejný. Tato přehradní nádrž nemá za větší povodně prakticky žádný vliv na její průběh, protože její základními funkcemi je vyrovnávání průtoků z Vranovské přehrady a je zdrojem vody. Také hladina na této přehradě dosáhla dosud nezaznamenaného stavu, zvýšila se o 44 centimetrů, což je jen o 16 centimetrů níž než hrana mostovky přelivu. Koruna hráze byla proto preventivně zpevněna pytli s pískem. Vše komplikovalo velké množství vyvrácených stromů připlavených z Národního parku Podyjí, které ucpávaly odtok vody z hráze přehrady.
V Hevlíně byla situace kritická
Západně a jižně od Hevlína se z vody řeky Dyje vytvořilo jezero o velkosti přibližně 1700 hektarů. Situaci řešil krizový štáb okresu Znojmo a krizový štáb obce. Zasahovali zde profesionální i dobrovolní hasiči, vojáci Armády ČR i hasiči z rakouského Laa an der Thaya. Příčinou rozlivu bylo přelití levobřežní hráze Dyje nad Hevlínem v místě nazývaném U pevností. Z celkového počtu 5 578 evakuovaných obyvatel na Znojemsku, bylo 800 z Hevlína. Jejich evakuace byla nařízena 14. srpna 2002 ve 20 hodin a ukončena 16. srpna v 10 dopoledne. Místní se pak mohli vrátit do svých domovů. Většinu domů v Hevlíně se pomocí zabezpečovacích opatření podařilo ochránit před zaplavením. V některých případech se nenaplnily obavy z většího zaplavení jako třeba ve Strachoticích a ve Slupi. Bylo to pravděpodobně díky rozlivům, které dosti významně snížily povodňovou vlnu.
Non stop služba na dispečinku Povodí Moravy
Vodohospodářský dispečink Povodí Moravy měl v obou povodňových vlnách nepřetržitou službu. Čtyřiadvacetihodinový chod dispečinku zajišťovalo šest dispečerů, kteří sledovali stavy v síti vodoměrných stanic na vodních tocích a na přehradách, které jsou vybaveny automatickými přenosy dat. Sledovali 18 automatických vodoměrných stanic na tocích a pět stanic na přehradách – Vranov, Znojmo, Vír, Brno a Mostiště. Informace doplňovaly pravidelná hlášení hrázných z přehrad Landštejn, Nová Říše a Hubenov. Průběžně byly dispečinkem o situaci informovány všechny dotčené okresní úřady a jejich povodňové komise. Operativní zprávy z povodňové situace byly předávány Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí, úřadům Jihomoravského kraje, kraje Vysočina, Jihočeského kraje, slovenské i rakouské straně. Kromě toho byly informace z hlásných profilů povodňové služby uváděny na www.povodi.cz, kde byly rovněž zveřejňovány všechny dispečinkem vydávané operativní zprávy k situaci. Nepřetržitá služba na pracovišti dispečinku byla ukončena v pondělí 20. srpna 2002.
Odstraňování škod vyšlo v prvních třech letech na skoro 300 milionů
Odstraňování následků škod po povodni zahájilo Ministerstvo zemědělství ještě v roce 2002. Povodí Moravy do roku 2005 uskutečnilo 46 investic a oprav za 288 milionů korun. Mezi nejvýznamnější patří oprava stavební a technologické části Vranovské přehrady.
Celý článek najdete v aktuální tištěné podobě Znojemského týdne nebo v jeho elektronické verzi.
