Když Lucie Martinková před pěti lety přebírala jako ředitelka Základní školu v Břežanech, měla za sebou více než pětadvacetiletou pedagogickou praxi. Znala také dobře prostředí malebných Břežan i místní obyvatele, protože tam dříve učila. Škola měla malý počet žáků, zastaralé vybavení, chyběli jí kvalifikovaní pedagogové i fungující internet.
Nová šéfová si vytvořila plán, jak to změnit. Postupně získala pedagogy s odpovídajícím vzděláním, kterým nechybí přirozená autorita, laskavost a trpělivost. Díky velkému pochopení zřizovatele – obce Břežany, a dotacím, škola investovala do modernizace prostor a učeben, včetně té venkovní. Ředitelka klade také důraz na co největší informovanost rodičů i na jejich možnost se aktivně zapojit do školních aktivit, jako jsou projekty, besídky, jarmarky, zahradní slavnosti, workshopy, společné vaření či sportovní hry. Pomáhá to vytvářet přátelskou a otevřenou atmosféru, nejen ve škole, ale i v obci. Ale o tom všem je náš rozhovor s Lucií Martinkovou, ředitelkou PRIMA školy v Břežanech.
Začněme pedagogickým sborem, co na něm nejvíce oceňujete?
Každý učitel vyniká v něčem jiném a díky této různorodosti vznikl dynamický tým, který si vzájemně pomáhá a sdílí své znalosti. Spolupráce mezi učiteli je v naší škole zásadní. Každý z nich se aktivně podílí na tvorbě výukových metod, které jsou zaměřeny na individuální přístup ke každému žákovi. Díky tomu máme ve škole přátelské a rodinné prostředí, ve kterém se děti cítí bezpečně a mohou se naplno rozvíjet. Pedagogové nejen vzdělávají, ale také inspirují a motivují naše žáky, což se projevuje v jejich nadšení pro učení.
Děti se u vás vzdělávají inovativně, což znamená, že i jako dospělí se budou chtít učit se novým věcem. Můžete přiblížit tento styl výuky na vaší škole?
Upřesňuji, že inovativní přístupy kombinujeme s tradičním vyučováním. Znamená to, že žáci se v hodinách zapojují do různých projektů, které rozvíjí jejich tvořivost a smysl pro týmovou spolupráci. Dlouhodobé projekty propojují různé předměty, což jim umožňuje vidět fakta v souvislostech a využívat je v praktických situacích. Uvedu příklady: projekt nazvaný „Náš stát – národní barvy“ spojuje vlastivědu a výtvarnou výchovu. Další „Já na to přijdu“, se týká matematiky a čtenářské gramotnosti. Děti se hledáním pachatele v detektivních příbězích učí řešit různé matematické a logické úlohy. A právě takové učení, kdy musí samostatně uvažovat, je baví nejvíc. Stejně tak na tradičním Dni matematiky. Ten letošní jsme věnovali matematickým hádankám a rébusům rozvěšeným po chodbách, které školáci luštili o přestávkách, nebo v hodinách matematiky.
Inovativně učíme i v přípravné třídě předškolních dětí. Dostaly třeba za úkol na jaře nasbírat květy pampelišek na školní zahradě. Zvážily je, očistily a ve cvičné kuchyňce z nich s paní učitelkou uvařily med. Nakonec si jej namazaly na čerstvý chléb a pochutnaly si tak na svém výrobku. Prostě vždy cílíme na napojení s reálným životem.
Často slyšíme stesky, že školy nepřipravují děti na praktický život. Co Vy na to?
Alfou a omegou dnešní doby je digitální a finanční gramotnost, ve které se snažíme naše školáky rovněž vzdělávat. Nabyté znalosti pak využijí ve svém budoucím životě. Jako příklad bych uvedla loňský projekt. Každá třída dostala od Spolku rodičů Břežany peněžní částku, kterou se svým přičiněním snažila navýšit. Děti s učitelkami spočítaly náklady, nakoupily materiál a zhotovily svíčky, mýdla, voňavé polštáře, „voňky“ do skříní, svícny a drobné pečivo. Využily přitom levanduli, kterou pěstují ve školní zahradě. Výrobky prodaly na jarmarku a výtěžek rozdělily na třetiny. Jednu věnovaly na dobročinné účely a dvě třetiny využily podle vlastních představ. Všechny třídy se rozhodly, že pojedou na poznávací výlet.
Je vaše školní zahrada v něčem jiná, než ty ostatní a co všechno na ní pěstujete?
Mnohokrát mě napadne, jaké máme štěstí, že máme rozlehlou zahradu rozdělenou na různé části. Kromě záhonů pro zeleninu, byliny, květiny a ovocné stromy, je tam venkovní učebna, místo s prolézačkami a pískovištěm pro nejmenší i plocha, kde trávíme s dětmi velkou přestávku. Děti také pěstují byliny pro školní kuchyni. Máme tam i hmyzí hotel vyrobený našimi školáky. Zahradu využíváme nejen pro výuku ekologie a přírodovědy, ale i pro volnočasové aktivity školní družiny a zájmové kroužky, jako je pěstitelský a badatelský. To vše kombinujeme s pobytem v nedaleké přírodě, například u břežanského rybníka.
Jaké předměty učíte ve venkovní učebně?
Jak jsem zmínila, máme ji na školní zahradě a učíme zde od doby, kdy nám to dovolí počasí a to nejen prvouku a přírodovědu, ale i matematiku. Jsou to třeba převody jednotek, kdy děti měří různé délky na zahradě, při jednotkách objemu zase vodu s odměrkami. Vyučujeme tam klidně i čtenářské dílny nebo výtvarnou výchovu.
Venkovní učebna slouží i pro přednášky a setkávání s rodiči, například při Jablíčkobraní, akcích s hasiči, záchranáři či psovody, nebo při různých divadelních, výtvarných a kulturních akcích. Další takovou učebnu budujeme v naší školce.
Co je na tom pravdy, že jste malá škola s velkým počtem kroužků?
Ano, to souhlasí. Máme kroužky, které slouží k rozvíjení talentu a nadání. Jsou to aktivity zaměřené na sport, výtvarné, hudební, jazykové, ekologické čí digitální nebo třeba vaření. Naše spolupráce s Mensou ČR nám umožňuje i ty neobvyklé jako je třeba „pokusnictví“ či novinářský kroužek.
Na tyto aktivity navazujeme, například v uplynulém školním roce jsme uspořádali soutěž ve vaření, inspirovanou světoznámým MasterChef. Děti, které v průběhu roku navštěvovaly kroužek vaření, tak měly možnost předvést své nabyté vědomosti a dovednosti. Porota složená z učitelů sledovala přípravu dezertů soutěžícími, kterým fandili jejich kamarádi ze všech tříd.
Mensa ČR, kterou jste zmínila, je spolek sdružující lidi s vysokou inteligencí. Máte na škole takové žáky?
Domnívám se, že žáci s vysokým inteligenčním kvocientem jsou na každé základní škole. Ve spolupráci s touto organizací se nám daří je u nás vyhledávat a podporovat už od mateřské školy. Díky tomu se pravidelně účastníme logické olympiády, od Mensy ČR máme i některé pomůcky pro výuku.
Jste i EKOškolou, co pro to děláte?
Především důsledně dbáme na třídění odpadků, jako jsou staré baterie, papír či plasty. Také sbíráme pomerančovou kůru, recyklujeme a využíváme vícekrát použité věci. Ale hlavně vedeme děti k tomu, že své přírodní okolí musí chránit a chovat se k němu zodpovědně. Třeba naši páťáci v přírodovědě pozorují negativní vliv kyselých dešťů na klíčení a růst rostlin a výsledky pak prezentují před třídou.
Na závěr našeho rozhovoru – jakou byste vybrala Top aktivitu břežanské školy?
Na to nedokážu odpovědět. Když ale srovnám, že před pěti lety jsme byli malotřídka a nyní máme i s mateřskou školou celkem 126 žáků, šest tříd, školní družinu se třemi odděleními i přípravnou třídu, tak mám velkou radost. Nárůst školáků představuje 325 procent. Školu navštěvují děti ze širokého okolí, z Mackovic, Litobratřic, Jiřic u Miroslavi, Pravic, Čejkovic, Drnholce, Jevišovky, Lechovic, Hrušovan nad Jevišovkou, Božic, Borotic i ze Znojma nebo z Jaroslavic.
Česká školní inspekce nám udělila prestižní označení jako inspirativní škola, kterou velmi dobře hodnotí nejen ona, ale i rodiče a odborná veřejnost, což také potěší. Kdo má zájem, může více informací najít na www.zsbrezany.cz, na facebooku ZŠ a MŠ Břežany či na instagramu Prima ZŠ a MŠ Břežany.
