Jako Siréna na cestách k nám minulý měsíc do znojemské Dukly dojela se svými kolegyněmi Jitkou Asterovou a Lindou Finkovou, také herečka, moderátorka, tanečnice a zpěvačka Sandra Pogodová.
Prý to celé, projekt Sirény na cestách, napadlo vás?
Je to pravda, že když jsme končily v Českém rozhlasu s Lindou a Jitkou, tak jsem si říkala, že je to škoda, abychom spolu nespolupracovaly dál, protože na sebe hodně slyšíme a vyhovujeme si a funguje nám to spolu. A protože už jsem měla agenturu, která se o mě stará, co se týče mých knížek, tak jsem to holkám nabídla. Holky kývly a vznikla tahle, já tomu nemůžu říct ani práce, protože je to čistě zábava. Jezdíme teď už třetím rokem a je to bezvadné, je to super.
Proč jste pro sebe zvolila termín sirény, vždyť jste pořád pěkný kočky, nepřijde to hanlivé?
Pro mě jsou sirény v tom, že mají v sobě obě složky, na jednu stranu to jsou nebezpečné bytosti, které lákají svým hlasem a námořníky stahují do hlubin a na druhou stranu ten jejich hlas je krásný, je vábivý. Jsou to nádherný bytosti ryze ženské a to, že lákají muže, to mi přijde, že je tak hezky nakombinované a namixované.
Náš rozhovor vzniká dole v Dukle, v šatně chvíli před představením, o kterém se ani nedá říct, že je to představení, a tak mě to nutí se zeptat, kolikrát jste u nás byla s opravdovým divadlem v divadle?
Já sem jezdím pravidelně celá léta, protože už před dvaceti lety jsem byla v Divadle Na Fidlovačce, kde jsem hrála a s Fidlovačkou jsme sem jezdili. Jezdila sem a určitě jsem tu byla i s Honzou Hrušínským, když jsme hráli u Karla Heřmánka v jeho Divadle Bez zábradlí ještě s Jirkou Kodetem. Stoprocentně jsem tu byla s Radečkem Brzobohatým a s Haničkou Maciuchovou, kdy jsme hráli Chvilkovou slabost.
Znojemské divadlo tedy, jak se zdá, znáte coby herečka dobře…
Znojmo je mezi umělci vyhlášené. Je to nádherné divadélko a je vždy zážitek tu hrát.
A něco jiného ze Znojemska znáte? Navštívila jste třeba někdy světově proslulé památky, jako je státní zámek Vranov nad Dyjí nebo státní hrad Bítov, kde je největší sbírka vycpaných psů na planetě?
Fakt? To jsem ani nevěděla…
Opravdu je. Nebo třeba školní výlet sem k nám, když jste z Olomouce?
Ne, to ne. Na školní výlety to bylo pro nás z Olomouce pořád trošku daleko, ale Znojmo znám. Tím, že já jezdím po celé republice už přes třicet let, tak jsem tu hrála xkrát. Znojmo je pro mě taková srdcovka.
Co mezi víny, máte taky svou srdcovou odrůdu?
Já jezdím ke Stehlíkům do Šaldorfu vždycky každý rok na koštovačku, kam se sjedou vinaři z jižní Moravy a přivezou ty nejlepší kousky. To je zážitek, to je takový zážitek. Jsou tam čísilka k tomu všemu a to já mám ráda. Taky mám ráda, když je dobrá šedá rulanda, tak ta je bezvadná, ta mi chutná a hibernal je taky výborný. Víte, ono je těch víneček tolik, co jich je dobrých.
Sandro, jak se zdá, nejste jen odbornicí na znojemské divadlo, ale i na naše víno. Co všechno jste se za tu dobu, co k nám jezdíte, ještě dozvěděla?
Že naše víno je dobré, že u nás je bílé víno dobré, ale na červené mi přijde, že tu není dost sluníčka. Jak prý to i říkávají laici, protože já tomu až zas tolik nerozumím, ale bílé vínečko a ty naše, tak ty já úplně miluji. Jsou skvělá a to já ocením, dát si dobrý bílý vínko, dát si pohárek, zazpívat si s kamarády u cimbálovky a užít si krásný večer. To je vždycky zážitek.
Než se spolu rozloučíme, prosím pojďme za vámi ještě do divadla. Na co byste naše čtenáře pozvala do Prahy?
Já už pouze dohrávám věci, protože se víc věnuji spirituální práci. Vozím lidi po světě, po seminářích. Teď jsme měli Srí Lanku a chystáme se na poušť, na Saharu s mým kamarádem. Jinak ale čtenáře mohu pozvat do Divadla Broadway na Okno mé lásky, je to muzikál. Anebo na hru Láska nebeská. Hlavně ale všechny samozřejmě nejvíc pozvu na Sirény na cestách, s tím jezdíme po celé republice. Anebo i na moji přednášku Úhel pohledu, která je o životě a o tom, jak vést šťastný život a být spokojený. Fakt jezdím moc po celé republice. Moc se na to vždycky těším. Teď jsem sice byla na dva měsíce v Asii, akorát jsem se vrátila před týdnem, a hned jsme s holkama vyjely se Sirénami. Dělám, co mě baví, protože život je radost.
Prosím na závěr našeho rozhovoru, pošlete našim čtenářům nějaký vzkaz?
Plňte si svoje sny! Pamatujte, že tu nejsme proto, abychom plnili nenaplněné sny ostatních, ale abychom si plnili svoje sny; tak si je plňte s radostí a užívejte si život s láskou.
